Odkaz na událost: http://www.facebook.com/events/102453989878670/

Jsouce krajně frustrováni z české politiky nemáme již prakticky co ztratit. Při vědomí všech dopadů na …

Pokračovat ve čtení »]]> NATOČ VLASTNÍ KRÁTKÉ VIDEO PŘES WEB KAMERU S VĚTOU „NEBUDU MÍT SEX, DOKUD SI POLITICI NEOMEZÍ IMUNITU“ A PŘILEP HO NA FACEBOOKOVOU UDÁLOST INVENTURY DEMOKRACIE. UKAŽ TAK POSLANCŮM, ŽE TI NENÍ JEDNO, CO SE V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ DĚJE!

Odkaz na událost: http://www.facebook.com/events/102453989878670/

Jsouce krajně frustrováni z české politiky nemáme již prakticky co ztratit. Při vědomí všech dopadů na demografickou křivku máme možnost sexuální abstinence a nebudeme se bát ji použít, pokud nebudou splněny naše požadavky na nápravu uvedené legislativní absurdity v české ústavě. Svůj slib myslíme pochopitelně stejně vážně jako politici svůj ohledně imunity.

V Poslanecké sněmovně se bude začátkem února projednávat další, v pořadí již sedmnáctý, návrh na omezení poslanecké a senátorské imunity. Po předchozích zkušenostech se sliby politiků jsme se rozhodli pro kampaň, která má upozornit na tuto přetrvávající legislativní absurditu. Akci můžete podpořit natočením a vložením vlastního videa na náš facebook.

Kdo …

Pokračovat ve čtení »]]> V Poslanecké sněmovně se bude začátkem února projednávat návrh zákona, který by omezil imunitu poslanců, senátorů a ústavních soudců. Jde o jedno z témat, které Inventura demokracie dlouhodobě sleduje, neboť současný rozsah imunity pokládá za přemrštěný a ve světě neobvyklý. Existuje jistá naděje, že by tentokrát již mohlo omezení imunity vejít v platnost.

Kdo návrh předložil? Návrh vypracovala a předložila skupina poslanců, konkrétně Kateřina Klasnová, Miroslava Němcová, Vlasta Parkanová, Lubomír Zaorálek, Zbyněk Stanjura, Petr Gazdík, Bohuslav Sobotka, Vít Bárta a Pavel Kováčik. Jsou mezi nimi předsedové všech poslaneckých klubů, což má být symbolem shody celého politického spektra.

Co návrh obsahuje? Navrhovaná změna Ústavy je minimální: Ruší se jen a pouze doživotní imunita. Imunita jako taková zůstává zachována. Co se tedy změní? V současné době, pokud chtějí patřičné orgány stíhat poslance či senátora, musí požádat komoru o souhlas. Pokud komora zákonodárce nevydá, je stíhání vyloučeno navždy.

Pokud tento návrh projde, bude stíhání jen pozastaveno po dobu mandátu. Po jeho skončení bude možné bývalého zákonodárce trestně stíhat a všechna obvinění řádně prošetřit.

Není to málo? V předchozích letech se projednávaly i razantnější návrhy – např. úplné zrušení přestupkové imunity, omezení imunity jen na některé trestné činy nebo dokonce zrušení trestní imunity. Radikální změny však dnes nejsou příliš pravděpodobné a nejsou ani nezbytné. Doživotní imunita je výsada, která neexistuje v žádném demokratickém státě a je považována za jednu z největších českých legislativních absurdit. Její zrušení proto lze považovat za úspěch.

Jak se bude hlasovat? Protože imunita je zakotvena v Ústavě, její omezení musí mít podobu ústavního zákona. To znamená, že ke schválení jsou potřeba tři pětiny ze všech dvou set poslanců. Je tedy potřeba 120 hlasů – poslanec, který na schůzi nepřijde nebo při hlasování odejde ze sálu, se započítá, jako kdyby hlasoval proti. Minulý pokus v prosinci 2010 ztroskotal mimo jiné na nevalné účasti na hlasování.

Po schválení Sněmovnou musí zákon ještě projít Senátem. I zde je potřeba třípětinová většina. Tentokrát stačí přítomní senátoři, takže pokud odpůrci nebudou hlasovat, jejich hlasy se nezapočítají. V případě ústavního zákona však nelze Senát přehlasovat. I když je to nepravděpodobné, Senát může celou věc zablokovat.

Kdy se bude hlasovat? Zákon prošel tzv. prvním čtením již na minulé schůzi sněmovny.

Druhé čtení nás čeká nejspíše 31. ledna (nebo 1. února, pokud by se jednání protáhlo). V této fázi mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy a je tedy nutné druhé čtení pečlivě sledovat.

Třetí čtení je plánované na 8. února. Pokud se tedy něco nezadrhne nebo se nezmění program schůze, měl by být zákon 8. února schválen ve Sněmovně.

Zatím nevíme, kdy bude o imunitě hlasovat Senát, ale musí to být do 30 dnů po schválení Sněmovnou.

Vyjde to tentokrát? Podle vyjádření politiků s touto verzí zákona souhlasí všechny strany, takže můžeme říci, že nikdy nebyla šance tak velká jako nyní.

Pokolikáté již? V některých zdrojích lze najít, že pokusů o omezení imunity bylo od roku 1989 sedmnáct, jiné zdroje uvádějí menší počet – záleží na tom, co je mezi ně zahrnuto. Některé návrhy se týkaly jen přestupkové imunity, některé ji fakticky neomezovaly a o jiných se ani nehlasovalo. V každém případě návrhů cílených na omezení trestněprávní imunity lze v posledních dvaceti letech napočítat nejméně 11.

To je bezva. Ale přesto – nemohli bychom poslancům jaksi… připomenout, že by tentokrát měli na hlasování přijít a hlasovat? Můžete napsat svému poslanci (www.napistejim.cz) a můžete se připojit k naší videokampani na sociálních sítích NEBUDU MÍT SEX, DOKUD SI POLITICI NEOMEZÍ IMUNITU. Ukažte svému poslanci, že to myslíte vážně.

Každé své slovo vždy …

Pokračovat ve čtení »]]> Odchod Václava Havla neznamená pro členy občanských sdružení jen odchod bývalého prezidenta. Je to i odchod člověka, který dokázal občanské společnosti naslouchat, měl pro ni pochopení a nebyla mu cizí, neboť z ní sám vzešel.  Václav Havel byl a stále je pro angažované lidi symbolem inteligence, slušnosti, skromnosti a pevných morálních hodnot.

Každé své slovo vždy důkladně promýšlel a pečlivě vyslovoval. Slovo pro něj totiž nikdy nebylo prostředkem k vyniknutí nad soupeřem, snahou o získání politické moci. Vyjadřovalo hlubokou myšlenku, cit a pokoru.

Václav Havel se nestal politikem v roce 1989 a nepřestal jím být s koncem prezidentského mandátu. V tom skutečném smyslu zůstal politikem do konce svého života. Zajímal se o dění kolem sebe, ovlivňoval veřejné mínění a v neposlední řadě prostřednictvím nadace pomáhal potřebným.

Václav Havel nereagoval jen na celorepublikové události. Před rokem vystoupil i proti uzavření koalice ODS a ČSSD na pražském zastupitelstvu. Jeho přítomnost na ustavujícím zasedání tohoto zastupitelstva budila respekt a dodala protestu obyvatel hlavního města širší rozměr.

Bojíme se, že spolu s  Václavem Havlem odchází i určitý styl politiky, vystupování a životní filozofie. Doufáme ale, že odkaz bývalého prezidenta inspiruje i další generace tak, jako inspiruje nás. Chceme věřit v to, že se opět najde mezi občany naší země někdo tak opravdový, noblesní, a přitom obyčejný, jako byl Václav Havel.

Děkujeme za všechno, pane prezidente…

dne 6. 12. 2011 bude v Poslanecké sněmovně pod bodem č. 11 projednáván v pořadí už pátý odklad účinnosti tzv. služebního zákona. Tento zákon je důležitou normou, běžnou ve vyspělých demokraciích, která zajišťuje silné a nezávislé postavení nejvyšších úředníků. Služební zákon měl ukončit současnou praxi, kdy nový ministr obsadí ministerstvo svými lidmi „od …

Pokračovat ve čtení »]]> Vážené poslankyně, vážení poslanci,

dne 6. 12. 2011 bude v Poslanecké sněmovně pod bodem č. 11 projednáván v pořadí už pátý odklad účinnosti tzv. služebního zákona. Tento zákon je důležitou normou, běžnou ve vyspělých demokraciích, která zajišťuje silné a nezávislé postavení nejvyšších úředníků. Služební zákon měl ukončit současnou praxi, kdy nový ministr obsadí ministerstvo svými lidmi „od náměstků až po vrátné“ a má navíc značnou moc nad jejich kariérou. Zákon zavádí silné úřednictvo, které má být jakousi protiváhou politikům, zajišťuje kontinuitu fungování úřadů a nestrannost rozhodování. A především, může se ozvat, pokud odhalí jakékoliv nepravosti – bez obav z postihu.

Přesto – nebo možná právě proto – je účinnost tohoto zákona stále odkládána. Přijat byl již v roce 2002, ale jeho uvedení do praxe je pod různými záminkami odkládáno již skoro 10 let. A to přesto, že na jeho uvedení do praxe tlačí celá řada protikorupčních organizací. Na nejbližší schůzi Sněmovny má být přehlasováno veto Senátu a účinnost zákona odložena o další 2 roky.

Zákon zavádí mimo jiné tyto změny:

-          Jmenování, povyšování a vůbec veškeré personální záležitosti odebírá z rukou politikům a zavádí zcela nezávislou hierarchii v čele s generálním ředitelstvím státní služby.

-          Nejvyšší úředníci jsou jmenováni na pevné období, většinou šestileté nebo na dobu neurčitou (lze je odvolat jen ve stanovených případech, např. kárné provinění).

-          Zajišťuje kontinuitu státní správy – v současné době je běžná praxe, že si nový ministr přivede na ministerstvo své lidi, tedy vymění všechny lidi na vedoucích pozicích. To vede ke zmatkům, chvíli trvá, než se nováčci seznámí s prostředím a s agendou. To se se služebním zákonem stávat nebude – funkční období ministerských úředníků je totiž delší než u ministrů.

-          Stanovuje jasné požadavky na vysoké úředníky, každý úředník musí projít výběrovým řízením, následuje tříletá praxe („příprava“) a složení úřednické zkoušky (§17 an.).

-          Úředník musí dodržovat etický kodex, který je skutečně závazný a jeho porušení má konkrétní následky (§61, odst. 1 y)

-          Úředníky lze postihovat tvrději než běžné občany. Stačí jen jisté „nevhodné chování“ (např. §61, odst. 1 i – „Státní zaměstnanci jsou povinni zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními…)

-          S tím souvisí přenos části důkazního břemene. V normálním soudnictví to nepřipadá v úvahu, tam je třeba vždy dokázat vinu. Státní úředníci vstupují do služebního poměru dobrovolně a mají řadu výhod, proto je možné na ně mít zvýšené nároky. – Odpadá častá námitka úředníků: „Ano, tajně jsem se sešel s tím a tím… Ale dokažte mi, o čem jsme tam mluvili!“

-          Poměrně široce zakazuje úředníkům vykonávat jiné činnosti, např. ve statutárních orgánech společností apod., a to až 2 roky po skončení služby (§65 a 67)

-          Omezuje právo úředníků na stávku – podobně jako u policistů, soudců, vojáků apod. (§66)

-          Zavádí systém kárných postihů úředníků – postihování úředníků, včetně např. odvolání, nebude v rukou nadřízených či politiků, ale nezávislých kárných senátů (§70 – 79)

Poslanci vládní koalice přesto trvají na dalším odkladu účinnosti a podkládají ho několika argumenty. Ty však při bližším zkoumání neobstojí:

-          Vláda chystá nový, modernější návrh:

Vláda sice chystá náhradu služebního zákona pod názvem „zákon o úřednících“. Nedávno zveřejněný věcný záměr je však spíše zklamáním – není to služební zákon v pravém slova smyslu, řadu výše uvedených institutů postrádá.

Ale i kdyby vláda připravila sebelepší zákon, nevstoupí v účinnost dříve než za rok. Z našeho pohledu jde jen o snahu politiků získat čas.

-          Služební zákon je 10 let starý, poměry se změnily… :

Jak se změnily? Hlavní problémy státní správy jsou stejné jako před 10 lety, možná ještě výraznější. Výše popsané instituty byly potřeba před 10 lety, jsou potřeba dnes a budou potřeba i v budoucnu.

-          Uvedení zákona v život by stálo miliardy:

Ano, služební zákon svým způsobem „zabetonuje“ současný stav státní správy. Státní správa se na účinnost tohoto zákona připravit rozsáhlou reformou. Jenže vláda měla na provedení této reformy 10 let a neudělala v tomto směru nic. Pokud budeme čekat, až vláda zreformuje a připraví státní správu, nedočkáme se nikdy. Kromě toho, zákon samozřejmě umožňuje rušení úřednických míst z úsporných důvodů.

-          Zákon je nedokonalý, řadu věcí neřeší:

Ano, to je pravda. Ale který zákon je dokonalý? Ani sebelepší zákon nemůže řešit všechny myslitelné situace. Je lepší mít tento zákon, než žádný.

-          Zákon neřeší postavení krajských úředníků:

Postavení krajských úředníků už je 10 let upraveno Zákonem o úřednících územních samosprávných celků.

Z výše uvedených důvodů považujeme námitky proti tomuto zákonu za neopodstatněné. Nedostatky tohoto zákona a náklady spojené s jeho uvedením do praxe budou bohatě vyváženy kvalitnějším fungováním státní správy.

Z těchto důvodů vás žádáme, abyste hlasovali PROTI návrhu na další odklad.

Děkujeme,

Inventura demokracie

Mrkněte se na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10095690193-pred-pulnoci/211411058371116/

Pokračovat ve čtení »]]> http://www.facebook.com/event.php?eid=181491305271575

Inventura demokracie pořádá k výročí 17.listopadu 1989 debatu, která se koná 16.listopadu od 17:00 ve velké aule FF UK. Vstup je volný! Přihlašte se do facebookové události. Má dnešní generace ony symbolické klíče k demokracii, které byly slyšet před 22. lety? Nebo je vlastní politické špičky a uzavírají jimi zámky ke svobodné vládě lidu? Na tyto otázky se budeme ptát, přijďte nás, prosím, podpořit a třeba se i zeptat.Hosté debaty:Jan Hamáček – mladý poslanec za ČSSDŠimon Pánek – Člověk v tísni/jeden ze studentských vůdců Sametové revoluceMatouš Korbel – předseda Mladých zelenýchrapper LipoJiří Dienstbier ml. – senátor, pražský zastupitel za ČSSD, aktivní člen studentského hnutí Stuha v r. 89diskuzi bude moderovat: Jiří Boudal, zakladatel Inventury demokracie, pracující pro Ekologický právní servis.Zároveň prosíme o šíření skrze Vaše přátele. Děkujeme, Inventura demokracie

Vážený pane premiére Nečasi, vážená paní vicepremiérko Peake, vážený pane ministře Kalousku, vážený pane předsedo Sobotko,

policie v posledních dnech začala rozplétat jednu z nejzávažnějších kauz tuzemské politiky posledního desetiletí. Ačkoli se o možném střetu zájmů Martina Romana mluví už od dob jeho nástupu do čela ČEZ, …

Pokračovat ve čtení »]]> Pankrácká výzva k odvolání Martina Romana a systémovým změnám v ČEZ

Vážený pane premiére Nečasi,
vážená paní vicepremiérko Peake,
vážený pane ministře Kalousku,
vážený pane předsedo Sobotko,

policie v posledních dnech začala rozplétat jednu z nejzávažnějších kauz tuzemské politiky posledního desetiletí. Ačkoli se o možném střetu zájmů Martina Romana mluví už od dob jeho nástupu do čela ČEZ, pan Roman mohl setrvat v pozici generálního ředitele ČEZ sedm let bez bezpečnostní prověrky a bez preventivních kroků, které by případnému střetu zájmů zabránily.

Stávající situace, kdy dozorčí radě předsedá sám vyšetřovaný Martin Roman a kontrolou zakázek, které ČEZu dodávala plzeňská Škoda, byl pověřen současný šéf ČEZ Daniel Beneš, dlouholetý výkonný ředitel v Romanově vedení a také Romanův spolužák a soused, přitom odporuje nejen základním zásadám transparentnosti při správě státem ovládané společnosti, ale i zdravému rozumu. Přesto tato skutečnost nebyla nijak kritizována žádnou parlamentní stranou, což jenom napomáhá spekulacím o propojení politické scény s někdejším vedením této největší české firmy.

Vyzýváme Vás proto, abyste neprodleně přijali následující opatření:

1) Okamžitě odvolat Martina Romana z dozorčí rady ČEZ

Presumpce neviny platí pro trestní stíhání, nikoli pro setrvání v čele klíčového dozorového orgánu. Má-li být Martin Roman v čele dozorčí rady odpovědný za kontrolu své dosavadní činnosti ve vedení firmy, znamená to jediné: vyšetřit se nemá nic. Odchod bývalého ředitele do čela dozorčí rady téže společnosti v situaci, kdy zjevně hrozí střet zájmů a je zpochybněna nezávislost dané osoby, navíc odporuje dobré praxi při správě státem ovládaných společností (například doporučením OECD).

2) Zajistit nezávislé vyšetřování zakázek pro Škodu Power renomovanou zahraniční auditorskou společností, která nemá a neměla aktivity v ČR

Stát by měl zadat nezávislý vnější audit a nechat zkontrolovat hospodárnost a účelnost největších zakázek ČEZ pro Škodu včetně způsobu jejich zadání. A to v čele s rekonstrukcí hnědouhelné elektrárny v Prunéřově, schválenou těsně před prodejem Škody korejské společnosti Doosan. Na základě výsledků auditu by měla vláda případně vymáhat škody po členech dozorčích rad a představenstev ČEZu a jeho dceřiných společností, které zakázky zadávaly. Dosud nezahájenou rekonstrukci Prunéřova je také ještě možné případně zrušit.

3) Znemožnit obchodování s anonymními firmami ve stanovách ČEZ

Téměř v žádné vyspělé zemi není možné, aby firma s nedohledatelnými vlastníky konzumovala veřejné prostředky v objemu desítek miliard. Ministerstvo financí by proto mělo zakotvit do stanov ČEZ povinnost, aby každá firma, která by od státem ovládané společnosti chtěla čerpat peníze, musela odhalit svou majetkovou strukturu až k fyzickým osobám – nad 100 mil. Kč nebo na více než dvouleté kontrakty. Tato pravidla by měla platit pro veškeré dceřiné společnosti.

4) Umožnit kontrolu NKÚ ve společnostech ovládaných státem a samosprávou

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřad v těchto firmách má být pojistkou proti tomu, když stát ve výkonu vlastnických práv selže. Podle NERV je toto opatření „více než nutnost“ v boji proti korupci. Na rozdíl od všech sousedních zemí a v rozporu s mezinárodními doporučeními v České republice u nás nemůže ČEZ a další státem a samosprávou ovládané firmy kontrolovat NKÚ.

5) Zřídit vládní nominační výbor pro jmenování dozorčích rad, a následně obměnit dozorčí radu ČEZ

Zřídit podle doporučení OECD vládní nominační výbor z respektovaných osobností se zkušeností s korporátním řízením. Výbor by ministerstvům navrhoval kandidáty na členy dozorčích rad tak, aby v každé radě byli zastoupeni odborníci na různé aspekty kontroly dané firmy. Pokud by se ministerstvo rozhodlo nerespektovat návrh výboru, muselo by svou volbu písemně a veřejně odůvodnit. Po zřízení tohoto výboru neprodleně obměnit současnou dozorčí radu ČEZ, aby byla personálně vybavena pro svou kontrolní funkci.

6) Zařadit do protikorupční strategie komplexní posílení transparentnosti státem ovládaných společností podle doporučení OECD a prosadit komplexní novelizaci právního rámce těchto firem

Netransparentnost státních firem v České republice dalece přesahuje výše zmíněné body. Česká republika plně nesplňuje žádné z hlavních doporučení jmenovaných ve směrnici OECD k dobré a transparentní správě státních firem. Vláda by proto měla zřídit odbornou skupinu za účasti expertů na korporátní řízení, ekonomů, ministerstev, protikorupčních organizací a dalších expertů, která by spolupracovala na přípravě komplexního návrhu na posílení transparentnosti těchto firem a doplnit o tento úkol protikorupční strategii.

Podrobnosti a možnost podpory na http://www.eps.cz/pankrac/

obracím se na Vás jménem studentské iniciativy Inventura demokracie, která dlouhodobě kritizuje praxi legislativních přílepků a usiluje o zamezení jejich vzniku. Věřím, že Vy jako poslankyně, resp. poslanec – ať už některé z vládních stran, které se v rámci koaliční smlouvy přímo zavázaly současnou praxi legislativních přílepků netolerovat, nebo …

Pokračovat ve čtení »]]> Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

obracím se na Vás jménem studentské iniciativy Inventura demokracie, která dlouhodobě kritizuje praxi legislativních přílepků a usiluje o zamezení jejich vzniku. Věřím, že Vy jako poslankyně, resp. poslanec – ať už některé z vládních stran, které se v rámci koaliční smlouvy přímo zavázaly současnou praxi legislativních přílepků netolerovat, nebo jedné ze stran opozice – s existencí legislativních přílepků v českém zákonodárství také nesouhlasíte a nebudete ji tolerovat či přímo podporovat.

V květnu předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o podporovaných zdrojích energie (tisk 369). Zákon prošel prvním čtením na 19. schůzi Poslanecké sněmovny dne 17. června 2011.

Hospodářský výbor, kterému byl návrh přikázán k projednání, přijal usnesení obsahující komplexní pozměňovací návrh (tisk 369/3).

Tento pozměňovací návrh je přílepkem. K zákonu o podporovaných zdrojích energie totiž přidává novelu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, která s původním návrhem nesouvisí.

Zamýšlená změna navíc zvýhodňuje developery, neboť rozšiřuje výčet míst osvobozených od poplatků za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu i na stavby dopravní infrastruktury, přenosové soustavy, distribuční soustavy či logistická centra a průmyslové zóny.

Návrh zákona prošel 23. září druhým čtením. Žádám Vás tímto otevřeným dopisem k hlasování proti pozměňovacímu návrhu 369/3 ve třetím čtení.

S pozdravem

Inventura demokracie

http://www.inventurademokracie.cz/                                            Praha 30. září 2011

obracím se na Vás jménem studentské iniciativy Inventura demokracie, která dlouhodobě kritizuje praxi legislativních přílepků a usiluje o zamezení jejich vzniku. Věřím, že Vy jako poslankyně, resp. poslanec – ať už některé z vládních stran, které se v rámci koaliční smlouvy přímo zavázaly současnou praxi legislativních přílepků netolerovat, nebo …

Pokračovat ve čtení »]]> Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

obracím se na Vás jménem studentské iniciativy Inventura demokracie, která dlouhodobě kritizuje praxi legislativních přílepků a usiluje o zamezení jejich vzniku. Věřím, že Vy jako poslankyně, resp. poslanec – ať už některé z vládních stran, které se v rámci koaliční smlouvy přímo zavázaly současnou praxi legislativních přílepků netolerovat, nebo jedné ze stran opozice – s existencí legislativních přílepků v českém zákonodárství také nesouhlasíte a nebudete ji tolerovat či přímo podporovat.

8. září předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona související se zřízením jednoho inkasního místa (tisk 473). Návrh prošel prvním čtením na 23. schůzi Poslanecké sněmovny 20. září 2011.

Tento návrh obsahuje přílepek. K zákonu o zřízení jednoho inkasního místa totiž přidává zvýšení daně z prodeje cenných papírů.

Změna komplikuje život drobným investorům. Nyní se zisk z prodeje cenných papírů v hodnotě 15 000 Kč a více dosažený po půl roce nedaní. Pokud někdo dosáhne takového zisku za kratší dobu než šest měsíců, musí zaplatit daň ve výši 15 %. Podle navrhované změny se tato daň zvyšuje na 19 % a doba zisku se prodlužuje na pět let.

Podle odborníků se tím navýší administrativa, zatímco příjmy státu budou relativně zanedbatelné (čtvrt miliardy Kč).

Z výše uvedených důvodů Vás tímto otevřeným dopisem vyzývám k hlasování proti tisku 473.

S pozdravem

Inventura demokracie

http://www.inventurademokracie.cz/                                            Praha 30. září 2011

E-mail s vysvědčením nebyl doručen přibližně desetině adresátů. Ani na druhý pokus se nepodařilo odeslat vysvědčení premiéru Nečasovi nebo např. předsedovi ČSSD Sobotkovi. Věříme, že konkrétně tito politici jsou velmi zaneprázdnění a dostávají velké množství zpráv. Přesto …

Pokračovat ve čtení »]]> Po tom, co Inventura demokracie vydala podruhé vysvědčení politickým stranám, rozhodla se  rozeslat jej elektronicky poslancům a senátorům.

E-mail s vysvědčením nebyl doručen přibližně desetině adresátů. Ani na druhý pokus se nepodařilo odeslat vysvědčení premiéru Nečasovi nebo např. předsedovi ČSSD Sobotkovi. Věříme, že konkrétně tito politici jsou velmi zaneprázdnění a dostávají velké množství zpráv. Přesto se domníváme, že by se jejich asistenti měli starat o to, aby komunikace politiků s občany byla co nejsnazší.

První, kdo na vysvědčení zareagoval, byl sociální demokrat PhDr. Robin Böhnish. Doslova napsal:

„Dobrý den, děkuji za mail. Jakkoliv jsem smířený s tím, že politické strany a politická hnutí kolem sebe vytvářejí organizace, iniciativy a další uskupení, které jsme si zvykli nazývat think-tanky, nemohu se smířit s tím, že jsem každou chvíli obtěžován výplody jejich mnohdy obskurní činnosti. Dovolím si subjektivně posoudit, že Vaše iniciativa právě další takový produkt pustila do světa.

Vaše vysvědčení mě nermoutí. Neplýtvám emocemi, pokud to nestojí za to. A Vás prosím o jediné. Neplýtvejte příště energií a ze seznamu adresátů podobných výpotků mne prosím vynechte.“

Udivuje nás, že tento člověk po vystudování pedagogiky se zaměřením na biologii a občanskou výchovu a  po osmi letech ve funkci poslance neumí lépe jednat s lidmi. Odpověděli jsme panu Böhnishovi, že jsme sice zastánci toho, že by každý občan měl mít právo komunikovat s volenými zástupci, ale bereme jej za slovo – odteď už žádné výplody, produkty ani výpotky Inventury demokracie.

Naše iniciativa měla v poslední době špatnou zkušenost s chováním dvou sociálních demokratů. Jedním je Stanislav Křeček, který se s námi nejdříve ochotně sešel a souhlasil s natočením rozhovoru na kameru. Později ale toto nazval na svém blogu „sotva přijatelnými praktikami“. Jeroným Tejc zase opakovaně neodpovídá na naše zprávy a máme tudíž potíže domluvit si s ním schůzku. Pan Böhnish svou reakcí na vysvědčení reputaci své strany rozhodně nevylepšil.

Jeho stranický kolega Jiří Koskuba projevil alespoň smysl pro humor, když do odpovědi zakomponoval i kreslený vtip od Renčína.

Dále se k vysvědčení vyjádřili čtyři poslanci ze strany Věci veřejné, a to Kateřina Klasnová, Lenka Andrýsová, Michal Babák a Viktor Paggio. Někteří pouze děkovali za vysvědčení a slibovali, že se do příštího roku polepší, jiní se dotazovali na kritéria hodnocení. Jejich zájem je příjemný. Je důsledkem elánu začínajích politiků nebo je motivován snahou zahladit skandály uplynulých měsíců?

Naši zprávu nepřehlédl ani Václav Kubata z TOP 09, který „věří, že pakliže se studenti a mladí lidé zapojí více do dialogu, tak to pouze prospěje ke zvýšení politické kultury a koneckonců i stability.“

Předně nás potěšilo, že vůbec politici odpověděli, přestože jich byla menšina. Doufáme, že se do budoucna bude naše komunikace s politiky vyvíjet směrem, kterým vykročily nové politické strany a co nejméně se bude blížit způsobu, jakým s námi jednal pan Böhnish.

Čtyři hlavní cíle studentské iniciativy Inventura demokracie jsou: zprůhlednění mechanismu zadávání veřejných zakázek, zamezení praxe legislativních přílepků, depolitizaci institucí jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad a mediální rady a omezení poslanecké a senátorské imunity. Právě problematika mediálních rad byla tématem pořadu Názory a argumenty (ČRo6). V pořadu diskutovali profesorka Vladimíra Dvořáková z VŠE a zástupci …

Pokračovat ve čtení »]]> http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=402823

Čtyři hlavní cíle studentské iniciativy Inventura demokracie jsou: zprůhlednění mechanismu zadávání veřejných zakázek, zamezení praxe legislativních přílepků, depolitizaci institucí jako jsou Nejvyšší kontrolní úřad a mediální rady a omezení poslanecké a senátorské imunity. Právě problematika mediálních rad byla tématem pořadu Názory a argumenty (ČRo6). V pořadu diskutovali profesorka Vladimíra Dvořáková z VŠE a zástupci studentské iniciativy Inventura demokracie: Veronika Šumová, Jaroslav Bican a Tomáš Kvasnička.

Podle Vladimíry Dvořákové je pečování o instituce a jejich fungování klíčové. Mezi základní problémy státních institucí patří jmenování lidí, kteří v nich zasedají a samotný koncept jednotlivých organizací. Kdo by měl tedy jmenovat například členy mediálních rad? Moderátor pořadu Václav Žák vysvětlil rozdíl mezi ústavní institucí, jejíž jmenování má v rukou parlament spolu s prezidentem, a institucí speciální, jako jsou mediální rady. „Pokud mediální radu bude jmenovat parlament, bude ji obsazovat politicky a ne odborně. Nezvládnutí jmenování těchto institucí pak vede k jejich dysfunkci,“ řekl Žák. Zástupci Inventury demokracie mají ohledně mediálních rad také řadu připomínek. Výtky mají vůči politické nominaci lidí, kteří v radách zasedají, vadí jim nekompetentnost členů rad a také střet zájmů.

Podle Václava Žáka by mediální rada měla ovlivňovat a formovat přání veřejnosti, která se týkají skladby programu nic víc. Rada by tedy neměla být kontrolním orgánem. Často odborníci na tématiku mediálních rad doporučují držet se německého modelu, kde nejen že v radě je zastoupeno celé spektrum veřejnosti jako profesní sdružení, zaměstnavatelé, odboráři, sportovci, církve aj., ale rada ředitele pouze volí, neodvolává ho. U nás rada generálního ředitele volí i odvolává, takže místo toho, aby zvolila silného generálního ředitele, volí ředitele tzv. na zkoušku, jak to označil Žák. „Rada se stává kolektivním vedením té instituce, což narušuje autonomii té instituce. Místo toho aby odstiňovala politické tlaky, tak ona je do té instituce zanáší,“ řekl Václav Žák. Je potřeba tedy změnit nejen způsob jmenování, ale i celý koncept mediálních rad. „Kontrolní funkce rady není na škodu. Koncept může být zachován, akorát z něj musí být odstraněny některé nesmysly, které ho činí dysfunkčním,“ míní Tomáš Kvasnička z Inventury demokracie. Mezi tyto tzv. nesmysly patří především schvalování odměn pro generálního ředitele, protože právě peníze vytvářejí úzkou vazbu mezi mediální radou a vedením.

Zvukový záznam ZDE.

ČESKÉHO FILMOVÉHO A TELEVIZNÍHO SVAZU,

INVENTURY DEMOKRACIE,

Českého centra mezinárodního PEN klubu

Veřejnosti proti korupci

K PRVNÍMU KOLU VOLBY GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČT

Výsledky prvního kola volby ředitele České televize považujeme za skandální.

Nikdy v minulosti neměla veřejnost šanci porovnat projekty a odborné předpoklady kandidátů. Nikdy v minulosti se nepřihlásilo několik kandidátů …

Pokračovat ve čtení »]]> PROHLÁŠENÍ                                                                         V Praze, 7. září 2011

ČESKÉHO FILMOVÉHO A TELEVIZNÍHO SVAZU,

INVENTURY DEMOKRACIE,

Českého centra mezinárodního PEN klubu

Veřejnosti proti korupci

K PRVNÍMU KOLU VOLBY GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČT

Výsledky prvního kola volby ředitele České televize považujeme za skandální.

Nikdy v minulosti neměla veřejnost šanci porovnat projekty a odborné předpoklady kandidátů. Nikdy v minulosti se nepřihlásilo několik kandidátů s mimořádnou zkušeností a s výjimečnou kvalifikací. Všichni tito kandidáti byli, až na výjimku, nehorázným způsobem vyřazeni už v prvním kole. Více hlasů dokonce získali kandidáti se zcela banálními projekty, nevýrazným osobnostním kreditem,  absencí pracovních výsledků v oboru. Jeden kandidát (Radomír Šimek) v životě nepracoval ve vrcholně kvalifikovaném mediálním prostředí, jeho projekt přináší naprosto nekompetentní představy o roli televize veřejné služby.  Případ jiného kandidáta (Jan Svoboda), který bez požadovaného, v  České republice nostrifikovaného vysokoškolského vzdělání, postoupil do dalšího kola, zpochybnil celou volbu. V minulosti Rada kandidáty se vzděláním, které neodpovídalo pravidlům konkursu, vyřazovala. Nejméně jeden kandidát (Roman Bradáč) se aktivně podílel na úpadku současné ČT jako dlouholetý člen vrcholného managementu a jeden z nejbližších spolupracovníků Jiřího Janečka. Považovat právě tohoto kandidáta za představitele změn v ČT je zcela nemožné.

Vezmeme-li jen tyto tři nejkřiklavější případy, představuje jejich volba výsměch jakékoliv standardní výběrové proceduře. Tento akt vyvolává podezření z klientelistických vazeb, zákulisních machinací či obchodů, ohrožujících ve svém základě demokracii. Závažné informace, které přinesla média, nasvědčují tomu, že jednání  některých členů Rady bylo ovlivněno korupcí.

Toto vše znovu svědčí o neudržitelnosti stávajícího systému volby do mediálních rad. Je zřejmé, že Rada České televize není schopna plnit svou základní funkci -  vybrat odpovědně kvalitního ředitele veřejnoprávní televize. Veškerá zodpovědnost za stav České televize je v tomto okamžiku na Radě České televize. Její jednání  vnímáme jako pokus o řízenou likvidaci veřejnoprávní televize. Je zcela šokující, že občané České republiky jako koncesionáři, platící si tuto veřejnou službu, jsou rukojmími některých mimořádně nekvalifikovaných a  nezodpovědných lidí.

Vyzýváme vládu a poslance, aby neprodleně zahájili práci na slibované legislativní změně volby mediálních rad.  Dosavadní vývoj v České televizi není jen prohrou občanů a  demokracie, ale  i  celé, demokraticky zvolené politické reprezentace.

Český filmový a televizní svaz

Pod nuselskými schody 3

120 00 Praha 2

info@fites.cz

České centrum Mezinárodního PEN klubu

Klementinum 190

110 00 Praha 1

centrum@pen.cz

Inventura demokracie

Studentská unie UK

Ovocný trh 5

116 36 Praha 1

Veřejnost proti korupci

Na Topolce 7

140 00  Praha 4

verejnostprotikorupci@gmail.com

Na vědomí:

Miroslava Němcová,  předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR

PhDr. Lubomír Zaorálek,  místopředseda Poslanecké sněmovny ČR

JUDr. Vlasta Parkanová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR

ThDr. Kateřina Klasnová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR

http://www.ceska-media.cz/article.html?id=402505

Pokračovat ve čtení »]]> V neděli 18. září od 18:10 si na Českém rozhlasu 6 nenechte ujít další debatu z unikátního rozhlasového cyklu, ve kterém spolu diskutují studenti z Inventury demokracie, politoložka Vladimíra Dvořáková a publicista Václav Žák. Tématem debaty jsou tentokrát instituce volené Poslaneckou sněmovnou a to především mediální rady. Víme vůbec, jak moc je důležité rozumět tomu, jak tyto instituce fungují a k čemu mají sloužit? Nakolik je u nás toto vědomí rozšířené? Rozumí našim institucím alespoň ti lidé, kteří dávají dohromady zákony, podle kterých mají tyto instituce fungovat? Pokud Vás odpovědi na tyto a podobné otázky zajímají, pak si rozhodně v neděli zapněte Český rozhlas 6, a to buď na středních vlnách, digitálně, či přes internet.

Tisková zpráva v PDF

Výsledky v podobě vysvědčení představila Inventura demokracie na tiskové konferenci, která se uskutečnila ve studentském klubu K4, symbolicky poslední …

Pokračovat ve čtení »]]> Již podruhé vystavují studenti vysvědčení čtyřem politickým stranám zastoupeným v Poslanecké sněmovně. Ty byly hodnoceny za svůj přístup ke klíčovým tématům Inventury demokracie v prvním roce svého působení, tedy čtvrtletí svého funkčního období.

Tisková zpráva v PDF

Výsledky v podobě vysvědčení představila Inventura demokracie na tiskové konferenci, která se uskutečnila ve studentském klubu K4, symbolicky poslední prázdninový den.

“Druhé vysvědčení nepřineslo v podstatě žádné zlepšení oproti tomu prvnímu. Je sice pouze za čtvrtletí funkčního období poslanecké sněmovny, ale i tak vidíme, že aktivita politiků se zaměřuje spíše na aféry a pseudoaféry, namísto věnování energie práci ve sněmovně,” vysvětluje za Inventuru demokracie její koordinátor Tomáš Drážný.

Během prvního roku vládnutí trojkoalice ODS, TOP09 a VV s opoziční ČSSD se občanská společnost dočkala mnoha slibů, korupčních afér a vnitrostranických rošád. I přes chaotickou politickou situaci se zástupci Inventury demokracie snažili přesvědčit politiky, aby dosáhli změn v tématech transparentnosti veřejných zakázek a regulace lobbingu, problematiky přílepků, poslanecké imunity a problému volby do mediálních rad.

Na základě rozhovorů s jednotlivými představiteli čtyř hodnocených stran jsme získali několik příslibů změn a větší aktivity v daných tématech. Hodnotili jsme tak programové prohlášení koaličních stran, závazky v relevantních dokumentech jako protikorupční strategie či volební program opoziční ČSSD. Aktivitu při předkládání legislativních návrhů, naplnění výše zmíněných závazkům i hlasování jednotlivých poslanců. Každé straně jsme také dali známku z chování, která reprezentuje postoj jednotlivých stran a jejich komunikaci s Inventurou demokracie. Při všech hodnocení Inventura demokracie dbá na důslednou nestrannost a objektivitu.

Ve výsledku známky poukazují na některé pozitivní kroky, ale jsou zde bohužel také stále patrné nedostatky, proti kterým je potřeba vyvíjet neustálou aktivitu.

„Zajímavé je, že se projevil opět určitý fenomén toho, že nejlepší známky obdržely strany, které jsou ve sněmovně nové. Minulé vysvědčení měla s vyznamenáním SZ, tentokrát nejlepší vysvědčení, i když také ne výjimečné, získaly TOP09 a VV, zatímco velké strany bohužel opět zaostaly za průměrem,” dodává koordinátor Tomáš Drážný.

Doufáme, že si strany vezmou z vysvědčení ponaučení a že jim bude sloužit jako inspirace pro to, kde se zlepšovat.

Kontakt

Tomáš Drážný – vedoucí iniciativy
tel. 777 200 038
tomas.drazny@inventurademokracie.cz

Jakub Hybš – tiskový mluvčí iniciativy
tel. 773 662 404
jakub.hybs@inventurademokracie.cz

Pokračovat ve čtení »]]> Hodnocení v našem Vysvědčení spočívá v tom, že jsme čtyři strany, se kterými Inventura demokracie v prvním roce fungování nové Poslanecké sněmovny natočila rozhovory (ČSSD, TOP09, ODS, VV), ohodnotili formou známek ve čtyřech tématech, která si Inventura demokracie vytyčila (poslanecká a senátorská imunita, transparentnost veřejných zakázek a regulace lobbingu, mediální rady a legislativní přílepky). Každá strana tedy dostala 4 známky z těchto témat a známku z chování.

Při známce z chování jsme vycházeli čistě ze subjektivního hodnocení členů ID, kteří se rozhovorů účastnili, a jejich pocitů z osobního setkání se zástupci stran, přístupnost či způsob komunikace politiků.

Při známkování z daných témat jsme si vytvořili vlastní metodologii. Každé téma se skládá ze tří subkritérií – aktivita v podávání legislativních návrhů v tomto tématu (návrhy), hlasování o těchto návrzích (hlasování) a závazky stran v těchto tématech, kde jsme vycházeli především z videí natočených s předsedy stran o všech 4 tématech (závazky). Tato tři subkritéria – návrhy, hlasování a závazky – jsme ohodnotili dílčími známkami a z jejich průměru vzešla celková známka za každé téma.

Podrobnou metodologii stejně jako podrobnosti k hodnocení jednotlivých témat naleznete v sekci VYSVĚDČENÍ 2011.

Vysvědčení ke stažení (zip)

Pokračovat ve čtení »]]> Úvod

Zhruba rok po volbách do Poslanecké sněmovny jsme se rozhodli formou vysvědčení zhodnotit úspěchy (a úsilí) 4 stran (ODS, TOP09, VV a ČSSD) v naplňování našich požadavků – tedy 4 témat, kterými se zabýváme. Naše témata na vysvědčení vystupují jako čtyři předměty ohodnocené tradičně známkami 1–5. K těmto známkám jsme doplnili známku z chování, která vyjadřuje ochotu politické strany ke komunikaci a spolupráci.

Při hodnocení jsme důsledně dbali na nestrannost a spravedlivost. Tam, kde to bylo možné, jsme známku vypočetli podle objektivních pravidel. Tam, kde situace neumožňovala udělit známku na základě pouhého výpočtu, jsme známku po důkladné diskusi doplnili vysvětlením.

Známku z každého předmětu jsme počítali jako zaokrouhlený průměr ze tří kritérií, kterými byly legislativní návrhy, hlasování o návrzích a závazky politických stran a jejich předsedů. Postup pro ohodnocení kritérií je uveden v dalším textu.

Hodnocení kritéria Legislativní návrhy

Pro nápravu každého z témat Inventury demokracie je v prvé řadě nezbytná iniciativa stran při podání vhodného návrhu zákona. Kritérium iniciativy stran v podávání legislativních návrhů, tedy jednoho z nejdůležitějších kroků v procesu cesty ke změně, jsme aplikovali na škálu 1-5 tak, že pokud byla strana iniciativní a vypracovala a podala návrh, byla hodnocena pozitivně (1,2); pokud ne, dostala negativní hodnocení (5). Nepouštěli jsme se do podrobných analýz kvality jednotlivých návrhů ani motivů stran k jejich předložení. Na základě toho, zda byla předloha zjevně kvalitní či nekvalitní, úplná či neúplná, jsme pohybovali s hodnocením iniciativy v podávání legislativních návrhů v rozmezí ± 1. Snížení známky bylo odůvodněno konkrétním a viditelným nedostatkem. Více rozdílných návrhů: zlepšení známky.

Hodnocení kritéria Hlasování

Známku z kritéria „Hlasování“ jsme určili na základě záznamů z webu Poslanecké sněmovny. Za každé hlasování je každé straně je přiřazen hlasovací index H, který nabývá hodnot od 1 pro stranu plně podporující do -1 pro stranu plně blokující návrh zákona.
Ke schválení novely běžného zákona v Poslanecké Sněmovně je třeba souhlas aspoň poloviny přítomných poslanců. Hlas pro schválení (označen A) se přičítá; hlas proti schválení (označen N) nebo zdržení se hlasu (Z) se odečítá. Získané číslo se vydělí celkovým počtem poslanců, které má strana, včetně poslanců omluvených (M) a nepřítomných (X). Ke schválení novely v Senátu platí totéž.

H = (A – N – Z) / (A + N + M + Z + X)

Jen u schvalování ústavního zákona v Poslanecké sněmovně jsme museli použít jiný výpočet.

Čl. 39, odst. 4 Ústavy: „K přijetí ústavního zákona [...] je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců [...]“

Proto nejen poslanec, který se zdržel hlasování, ale i ten, jenž se omluvil nebo je nepřítomen, má u ústavního zákona stejný účinek jako poslanec hlasující proti. Hlasovací index jsme v tom případě vypočetli jako

H = (A – N – M – Z – X) / (A + N + M + Z + X)

Pokud proběhlo více relevantních hlasování, jednotlivé hlasovací indexy jsme zprůměrovali. Z průměrného hlasovacího indexu se získá známka pomocí převodní tabulky, na jejímž tvaru jsme se dohodli předem.

Hodnocení kritéria Závazky politických stran a jejich předsedů

Třetí kritérium se váže především na závazky, které jsme získali od předsedů politických stran nebo alespoň od jejich členů. Jsou zohledněny také závazky z Programového prohlášení vlády či jiných relevantních dokumentů jako je Protikorupční strategie, či vyjádření zástupců stran v médiích. Cílem je ocenit jejich dodržování a naopak záporně ohodnotit nesplněné sliby.

Závazky jsme hodnotili podle námi vytvořené matice:

Udělování i plnění slibu může být částečné nebo jinak nekvalitní. Známka může být v odůvodněném případě dodatečně změněna.

Známka z chování

Každá strana také dostala známku „z chování“. Tato známka odráží přístupnost, ochotu a slušnost při schůzkách či jednání s Inventurou demokracie. Tato mravní známka je samozřejmě velice subjektivním vyhodnocením spolupráce s politickými stranami z pohledu členů Inventury demokracie. Vznikla zkrátka tak, že jsme na škále 1-3 vyhodnotili vstřícnost a jednání všech politiků, které Inventura demokracie navštívila, a pak jsme známky přiřadili ke stranám, které jednotliví politici zastupují. Průměr těchto známek dal straně celkovou známku z chování.

Pokračovat ve čtení »]]> Poslanecká a senátorská imunita má v České republice nebývalý rozsah. Kromě nepochybné neodpovědnosti za výroky na půdě parlamentu (tzv. indemnity) chrání české zákonodárce doživotní trestněprávní imunita: Je-li poslanec či senátor obviněn z trestného činu, musí s jeho vydáním souhlasit Sněmovna či Senát. Pokud s vydáním nesouhlasí, je trestní stíhání navždy zastaveno. Hovoří se i omezení přestupkové imunity, u níž si případný hříšník může vybrat, zda bude jeho přestupek potrestán běžně, nebo zda bude případný trest posuzovat jen výbor z jeho kolegů.

Inventura demokracie požaduje, aby byla trestněprávní imunita omezena po vzoru většiny Evropy jen na dobu výkonu mandátu, tedy aby v případě nevydání zákonodárce bylo trestní stíhání toliko odloženo o pár let, dokud mu neskončí mandát. Dalším požadavkem je výrazné omezení nebo úplné zrušení přestupkové imunity.

Po volbách v červnu 2010 se zástupci Inventury demokracie sešli s předsedy koaličních stran ODS, TOP09 a VV a od všech získali slib, že koalice podá návrh na omezení imunity. Návrh byl skutečně brzy předložen, výbory Poslanecké sněmovny jej doporučily, prošel 1. a 2. čtením a postoupil do 3. čtení v prosinci 2010. Při něm však byla podpora ČSSD podmíněna zachováním částečné přestupkové imunity, na čemž se poslanci neshodli a podpora od opozičních stran byla minimální.

Návrh ústavního zákona tak podpořilo jen 89 poslanců, přičemž potřebných bylo 120. Díl viny na tom měla i zarážející malá účast koaličních poslanců, kterých bylo přítomno jen 86 z celkových 118.

Přestože Inventura demokracie získala následně příslib nového, od sametové revoluce už asi šestnáctého, návrhu na omezení imunity, nestala se v této oblasti v roce 2011 žádná změna.

Legislativní návrhy

Koaliční strany, konkrétně skupina poslanců (poslanci Nečas, Schwarzenberg, John, Němcová, Kalousek, Kočí, Tluchoř, Gazdík a Bárta) předložila sněmovně dobrý návrh zákona v červnu 2010.

Hlasování o návrzích

Návrh zákona omezujícího posl. imunitu postoupil do 3. čtení a byl 17. 12. 2010 zamítnut.

Před uvedeným hlasováním padly odůvodněné návrhy na odložení jednání; velmi nízká účast poslanců byla v té době dobře patrná a odložení jednání na jiný den by výrazně zlepšilo šanci na schválení návrhu. Hlasování o návrhu ještě tentýž den navíc zabránilo dostatečnému vyjednání pozměňovacího návrhu, jímž opozice podmínila podporu.

Rozhodli jsme se tedy hlasování pro odložení jednání započítat jako rovnocenné rozhodování o zákonu.

Přepočtené známky jsou následující:

Závazky politických stran a jejich předsedů

Sliby získávala ID v červnu 2010 v debatě s nově zvolenými koaličními stranami. V programovém prohlášení vlády ze 4. 8. 2010 imunita zmiňována není.

• Podle R. Johna (předseda VV) se v koalici shodli na zrušení veškeré imunity, s možným omezením na „aby v případě trestního stíhání vydávala poslance Sněmovna“.
• K. Schwarzenberg (předseda TOP09) podobně prohlásil, že se v koalici dohodli, že imunitu omezí omezí a dále že konkrétní znění je nutno ještě dát do konkrétního paragrafového znění.
• Podle P. Nečase (předseda ODS) byl v době schůzky s ID návrh byl již podán a obsahuje rušení přestupkové imunity a omezení trestněprávní imunity na dobu mandátu.

Pro ČSSD nejsou údaje ze schůzky, lze však nahlédnout do veřejných vyjádření. Bohuslav Sobotka se vyjadřoval příznivě (07-2010, www.radio.cz)

„My jsme připraveni s koalicí o jejím návrhu vážně jednat a velmi rádi bychom omezili zejména přestupkovou imunitu a zajistili, aby trestněprávní imunita se týkala pouze příslušného volebního období.“

Nelze to však považovat za závazný slib k podání návrhu. Ani ve volebním programu ČSSD není o imunitě zmínka.

Koaliční strany svůj slib částečně splnily podáním návrhu, realita následujících pěti měsíců nás nutí se přiklonit blíže k „nesplnění slibu“ než ke „splnění slibu“, neboť návrh neprošel vinou série zaviněných chyb.

Známky koaličním stranám jsme proto jednotně zhoršili:

• O dva body za ostentativní nezájem o hlasování (ze 118 koaličních poslanců přítomno jen 86), přičemž pořad schůze byl znám a pravidla pro schválení ústavního zákona také. Doplňme, že současná koalice se 118 hlasy je nejsilnější většinou ve Sněmovně od sametové revoluce.
• O další kvůli minimálnímu úsilí o vyjednání kompromisu/souhlasu s ČSSD.

Všechny strany proto hodnotíme „dostatečně“, i když jejich aktivita se ukázala jako zcela nedostatečná.

Chování

Celkové hodnocení

Pokračovat ve čtení »]]> Veřejné zakázky jsou prozatím nejefektivnějším způsobem, jak stát může zajistit zboží, služby a stavební práce, které sám občanům nedokáže poskytnout. Jejich tradice u nás sahá do dob Rakouska-Uherska. Bohužel současná právní úprava je natolik nedokonalá, že poskytuje až příliš velký prostor pro manipulaci a nekalé politické obchody. Ty jsou často spojeny s nikým nekontrolovaným lobbingem, který přerůstá v korupci. Zlepšení transparentnosti veřejných zakázek a regulaci lobbingu proto považujeme za naprosto zásadní kroky, které povedou k zefektivnění hospodaření státu a umenší prostor dnes tak přebujelé korupce.

Shrnutí vývoje

Téma veřejných zakázek i lobbingu mají společnou jednu věc – tyto problémy se začaly konstruktivně řešit již v minulém volebním období. Práci na těchto tématech se však nepodařilo do voleb dokončit. U veřejných zakázek vzniklo několik expertních skupin, které začaly problém analyzovat a hledat řešení. Na novou vládu tedy čekal úkol navázat na tyto skupiny a přetavit návrhy expertů do podoby zákona.

U lobbingu již v minulé Sněmovně dokonce dva návrhy zákona vznikly. Druhý návrh prošel úspěšně Sněmovnou, do voleb už jej ale nestačil schválit Senát. Zákon tak spadl pod stůl s nadějí, že nová Sněmovna jej opět zvedne a vrátí ho do legislativního procesu.

U obou témat tedy existuje jistá kontinuita z období minulé vlády. Proto jsme očekávali, že nová vláda a Sněmovna plynule naváže na práci svých předchůdců. Musíme konstatovat, že vývoj u veřejných zakázek je z tohoto pohledu poněkud jiný než u lobbingu.

U zakázek se skutečně podařilo navázat na předchozí práci expertních skupin a dotáhnout novelu zákona o veřejných zakázkách, která je nyní ve Sněmovně. Tato novela, kterou můžeme nazvat „komplexní“, přináší řadu pozitivních změn a měla by skutečně zprůhlednit systém zadávání veřejných zakázek. Vedle této komplexní novely prošly legislativním procesem ještě dvě menší novely. Jedna novela zavádí do českého práva směrnici EU, můžeme ji tedy označit slovem „technická“, leč její schválení bylo nezbytné. Druhá novela přišla do Sněmovny již v září a jejími autory jsou Karolína Peake a Kristýna Kočí (tehdy obě VV). Tato „malá“ novela rušila některá ustanovení přijatá v květnu 2010. Šlo především o zrušení opatření, které zakazovalo firmám s anonymními akciemi ucházet se o veřejné zakázky. Poslankyně argumentovaly tím, že je to údajně v rozporu z právem EU a že by nám tak hrozily ze strany EU pokuty a arbitráže. Tento argument je ale přinejmenším sporný, a to především proto, že navrhovatelky nepředložily žádnou odbornou právní analýzu, která by tato tvrzení podporovala (přestože je o to poslanci před hlasováním žádali). Vedle zrušení tohoto sporného bodu chtěly poslankyně zrušit navíc i další dva body zákona, které firmám ukládaly povinnost zveřejňovat jejich vlastnickou strukturu. Z tohoto záměru nakonec sešlo, nicméně celý přístup k této věci nepokládáme za pozitivní.

U lobbingu se celý proces schválení zákona zastavil, starý návrh zákona byl prohlášen za špatný a bylo rozhodnuto začít zcela od začátku. Protože ani opozice toto téma neakcentuje, neobjevil se zatím ve Sněmovně žádný návrh zákona na regulaci lobbingu. Jedinou aktivitou na toto téma tak byly expertní kulaté stoly, které zorganizovala Lenka Andrýsová z VV. Závěry z těchto zasedání by měly sloužit jako podklad pro Ministerstvo vnitra, které má (na základě protikorupční strategie) na starosti vypracování analýzy problematiky lobbingu, a to do konce roku 2012. Stolů se účastnili jak lobbisté, tak zástupci neziskových organizací (včetně Inventury demokracie), akademické obce, zástupce Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a v neposlední řadě také politici.

Hodnocení jednotlivých stran

Legislativní návrhy

ČSSD 5

Sociální demokracie nepodala žádnou novelu zákona o veřejných zakázkách ani návrh zákona o regulaci lobbingu, přestože právě ČSSD byla spoluautorem všech dosavadních návrhů zákona o lobbingu. Proto nemůžeme udělit lepší známku než 5.

ODS 3

U veřejných zakázek předložila ODS, jako součást vládní koalice, dvě novely zákona o veřejných zakázkách – komplexní a technickou. V oblasti lobbingu nepředložili Občanští demokraté žádný návrh zákona, a to ani jako parlamentní strana, ani jako součást vládní koalice. Za návrhy zákonů tedy udělujeme známku 3 (průměr jedničky za veřejné zakázky a pětky za lobbing).

TOP 09 3

Strana TOP 09 je na tom stejně jako ODS. V rámci vlády předložila komplexní a technickou novelu zákona o veřejných zakázkách a v lobbingu zatím mlčí. Udělujeme proto také známku 3.

VV 3-

U strany Věci veřejné platí obdobné hodnocení jako u ostatních vládních stran, s tím rozdílem, že VV předložili také malou novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou ovšem příliš pozitivně nehodnotíme. Za legislativní návrhy u veřejných zakázek od nás tedy mají Věci veřejné dvojku, za lobbing pětku, dohromady je to známka 3-.

Hlasování

Do hlasování započítáváme pouze dvě novely zákona o veřejných zakázkách – komplexní a technickou [PSP, senát]. Dopad malé novely je trochu kontroverzní, proto nejme schopni určit, zda hlasování pro tuto novelu je pozitivní nebo negativní krok, a známka by tak neměla vypovídací hodnotu. Protože komplexní novela prošla zatím pouze prvním čtením a žádné rozumné hlasování u ní neproběhlo, počítáme u této novely pro všechny strany hlasovací index = 1. Je to vyjádření toho, že žádná strana nenavrhla (a tudíž ani nehlasovala) o zamítnutí tohoto návrhu hned v prvním čtení, a zákon tak pokračuje v legislativním procesu. U lobbingu nebyl ve Sněmovně žádný návrh zákona, proto nebylo ani o čem hlasovat.

ČSSD 2

U technické novely hlasovala ČSSD z velké většiny pro, a to jak ve Sněmovně, tak v Senátu. To ovšem platí pro poslance a senátory, kteří byli přítomni na hlasování. Skutečnost, že téměř polovina poslanců této strany u hlasování vůbec nebyla, sráží hlasovací index. Dohromady s komplexní novelou tak Sociální demokracii vychází známka 2.

ODS 2

Pro ODS platí podobné hodnocení hlasování jako pro ČSSD. U technické novely se téměř třetina senátorů za ODS při hlasování zdržela, ostatní senátoři však novelu podpořili, a tedy celkově (i s komplexní novelou) ODS dostává dvojku.

TOP 09 1

TOP 09 byla v hlasování i v účasti na něm výrazně ukázněnější, strana podpořila svými hlasy technickou novelu, což hodnotíme pozitivně. Po započítání komplexní novely vychází straně nejlepší známka 1.

VV 1

Věci veřejné jsou zatím nejukázněnější a nejaktivnější stranou, co se týče hlasování (a přítomnosti na něm), všichni přítomní poslanci se vyslovili pro novelu, což oceňujeme a VV dostávají zaslouženě nejlepší známku 1.

Závazky

ČSSD 4

Sociální demokracie se ve svém programu zavázala změnit systém zadávání veřejných zakázek a zavést zákon o regulaci lobbingu. Dosud však zůstala v obou případech spíše nečinná. U veřejných zakázek sama aktivně nepodnikla nic. Hlasovala sice novely zákona o veřejných zakázkách (resp. nebránila legislativnímu procesu), avšak o té zásadní – komplexní – novele, která dosud prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně, se na plénu Sněmovny vyjadřovala veskrze negativně. V rámci problematiky lobbingu se alespoň podílela svou účastí na expertních kulatých stolech o lobbingu, přičemž na jedno zasedání přišel poslanec Jan Chvojka a na další dva poslala ČSSD pouze zástupce poslanců. Závazky tedy Sociální demokracie podle nás zatím nesplnila a celkově (za obě témata) proto udělujeme známku 4.

ODS 3-

Pro ODS, stejně jako pro ostatní vládní strany, je stěžejním závazkem především Programové prohlášení vlády, ve kterém je jasně řečeno, co se změní v oblasti veřejných zakázek, a také je zde deklarován vznik zákona o lobbingu. Vláda skutečně předložila komplexní novelu zákona o veřejných zakázkách, kde je většina opatření zahrnuta. Protože však některá důležitá opatření stále chybí, nebo jsou řešeny nedostatečně (např. problematika firem s akciemi na doručitele, způsob výběru hodnotící komise a mnohé další), hodnotíme ODS v rámci veřejných zakázek známkou 2. U lobbingu však Občanští demokraté zcela jistě své závazky nesplnili. Nejen, že nepředložili návrh zákona o lobbingu, ale jako strana jsou v tomto ohledu naprosto pasivní. Nezúčastnili se jediného expertního stolu k regulaci lobbingu a celkově o téma vůbec nejeví zájem. Proto považujeme závazek za nesplněný a udělujeme známku 5. Celkově můžeme tedy hodnotit závazky této strany známkou 3-.

TOP 09 2-

TOP 09 je na tom v hodnocení závazků obdobně jako ODS. U veřejných zakázek pro ni platí totéž (známka 2), v lobbingu je na tom ovšem lépe, protože její poslanec Josef Cogan se aktivně účastnil expertních stolů k lobbingu, byť byl k celému konceptu spíše skeptický. Za aktivitu strany ve věci lobbingu udělujeme za 3, celkově od nás TOP 09 dostává hodnocení za závazky 2-.

VV 1-

U veřejných zakázek platí pro VV totéž, co pro ostatní vládní strany. Udělujeme známku 2, a to i s přihlédnutím k novele poslankyň Peake a Kočí upravující přístup firem s anonymními akciemi, která by hodnocení spíše zhoršila. Na druhou stranu to byl právě ministr za VV Kamil Jankovský, který měl na starosti vypracování komplexní novely, což se mu nakonec podařilo poměrně slušně. Necháváme tedy známku stejnou jako u ostatních koaličních partnerů. V lobbingu jsou ale Věci veřejné výrazně v lepší pozici než ostatní strany. VV totiž jako jediná parlamentní strana byla v této problematice aktivní a projevila zájem problém lobbingu řešit. Jde především o expertní kulaté stoly k lobbingu, které pořádala poslankyně Lenka Andrýsová, ale také o to, že díky aktivitě poslankyně Andrýsové se urychlil celý postup na Ministerstvu vnitra, takže je velká šance, že analýza, kterou má ministerstvo provést do konce roku 2012, bude hotová daleko dříve a bude se moci začít připravovat legislativní návrh zákona. Proto Věcem veřejným udělujeme za lobbing známku 1 a celkově za závazky 1-.

Celkové hodnocení

ČSSD: 4

ODS: 3

TOP 09: 2

VV: 2

Hlavním důvodem, proč přílepky nejspíš jen tak nezmizí z našeho právního řádu, je složitost a komplikovanost legislativního procesu. Nemůžeme však říci, že chyba je v trojím čtení zákona. Vždyť ve Velké Británii, kolébce parlamentarismu, se zákony schvalovaly po trojím čtení …

Pokračovat ve čtení »]]> V tomto funkčním období oproti předchozím se praxe přílepků poněkud zmírnila, ale rozhodně úplně nevymizela.

Hlavním důvodem, proč přílepky nejspíš jen tak nezmizí z našeho právního řádu, je složitost a komplikovanost legislativního procesu. Nemůžeme však říci, že chyba je v trojím čtení zákona. Vždyť ve Velké Británii, kolébce parlamentarismu, se zákony schvalovaly po trojím čtení již v 16. století. Naopak socialistické Československo si vystačilo s jediným čtením zákona. Ne vždy tedy platí ono krásné úsloví „v jednoduchosti je krása“.

Přílepek je pozměňovací návrh nesouvisející se zákonem, který je tímto pozměňovacím návrhem měněn. V minulosti např. byla snaha o připojení tématu odložení státních maturit do zákona o kompetencích jednotlivých resortů ministerstev.

Pozměňovací návrhy z druhého čtení, o kterých se hlasuje až ve čtení třetím, vedou k mnohým zmatkům a nejasnostem. Už samotný nástin toho, jak se bude o pozměňovacích návrzích hlasovat, je těžko srozumitelný. Stačí jen chvilka nepozornosti a přílepek je schválen.

Přílepek má navíc hned dva negativní atributy. Je to návrh zákona, ke kterému není nutné psát důvodovou zprávu, a také je to návrh, ke kterému se nevyjadřuje vláda.

Ve sledovaném období jsme zaznamenali 3 přílepky:

Přílepek č. 1: novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Poslanec Marek Šnajdr (ODS) k návrhu připojil zrušení zdravotních ústavů. Nakonec byl návrh zamítnut.

Přílepek č. 2: také novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Tentokrát se vytáhl poslanec Boris Šťastný (ODS), který návrh obohatil o novelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Návrh rovněž nebyl přijat.

Přílepek č. 3: novela zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách V části páté tohot zákona se objevil návrh poslance Jana Farského (TOP 09) na změnu zákona o některých službách informační společnosti. Jedno z ustanovení vyzývalo provozovatele elektronických prostředků k cenzuře. O návrhu se hlasovalo zvlášť, neprošel.

Chování:

Legislativní návrhy:

ČSSD 3

Tato strana nepodala návrh zákona, který by zamezil tvorbě přílepků. ČSSD nepředložila v uplynulém období žádný přílepek.

ODS 5

Občanští demokraté rovněž nepředložili návrh zákona, který by zamezil tvorbě přílepků. Poslanci Šnajdr a Šťastný předložili přílepky (přílepek č. 1 a přílepek č.2).

TOP 09 4

Poslanci topky také nepřišli do Sněmovny s novým zákonem na omezení tvorby přílepků. Jan Farský má na svědomí přílepek (viz přílepek č. 3). Sám však pochopil, že jeho stažení je nutné a přílepek tedy nakonec stáhl.

VV 3

Ani představitelé strany Věci veřejné se nepodíleli na předložení nového zákona na omezení přílepků. Nikdo z nich nepodal v Poslanecké sněmovně přílepek.

Hlasování o předložených návrzích:

ČSSD 2

Sociální demokraté se při hlasování zachovali téměř ukázkově. V případě přílepků z dílny členů ODS hlasovali převážně pro vypuštění přílepků, při rozhodování o přílepku Farského (přílepek č. 3) se postavili více méně proti.

ODS 3

U občanských demokratů si člověk nikdy nemůže být jist, zda přílepky podpoří či nikoliv. ODS podpořila vyškrtnutí přílepku Šťastného, ale byla proti vypuštění Šnajdrova přílepku. Farského přílepek spíše odsoudila k zániku, přesto se našlo 9 poslanců, kteří hlasovali pro.

TOP 09 2

TOP 09 věděla, na jakou stranu se má postavit, když se jednalo o přílepcích poslanců z ODS. V obou případech hlasovali pro vypuštění přílepků s výjimkou jednoho poslance, který se zdržel. Na svého kolegu Jana Farského byli poněkud méně přísní, nehlasovali výhradně proti jeho návrhu, spíše se zdrželi.

VV 1-

Věci veřejné se vyslovily pro vypuštění přílepků poslanců Šnajdra a Šťastného. Při hlasování o přílepku poslance Farského se někteří z členů vyslovili pro návrh, takže celkově unikli jen o fous dvojce. Dostali jedničku, protože záporné hlasy při rozhodování o přílepku převažovaly.

Závazky předsedů stran a program:

ČSSD 4

Program ČSSD neobsahuje žádný konkrétní slib v oblasti přílepků. Sociální demokraté se proto nepodíleli na předložení návrhu na omezení praxe přílepků, ale také k vytváření přílepků nijak nepřispěli.

ODS 5

V Protikorupční strategii vlády bylo slíbeno, že do 30.6.2011 bude předložen návrh zákona, kterým se změní legislativní proces tak, aby se zamezilo praxi přílepků (www.nfpk.cz/_userfiles/soubory/odkazy/navrh_protikorupcni_strategie.pdf – str. 51). Nic takového se do daného termínu nestalo. Navíc to byli právě občanští demokraté, kteří se podáním přílepků zachovali v rozporu se svými závazky.

TOP 09 4

I topka se v Protikorupční strategii vlády zavázala k předložení zákona na omezení praxe přílepků. Farského návrh byl popřením tohoto slibu. Stažení Farského návrhu a celkové hlasování poslanců TOP 09 o přílepcích situaci zlepšuje, proto si topka zaslouží známku 4.

VV 3-

Věci veřejné jsou rovněž vládní stranou. Jejich poslanci neiniciovali žádný přílepek a při hlasování jednali správně. Přece jen však svůj závazek předložit zákon nesplnili, proto jim přísluší známka 3.

Celkové známky:

Odkazy na hlasování o přílepcích:

přílepek č. 1: www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53443

přílepek č. 2: www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53443

přílepek č. 3: www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=53997

Podle současného legislativního …

Pokračovat ve čtení »]]> Mediální rady jsou dozorčí a kontrolní orgány veřejnoprávních médií, které dohlíží na dodržování zákona, hospodaření médií a naplňování jejich veřejnoprávní role ve společnosti. Mediální rady mají v kompetenci mj. volit a odvolávat ředitele ČT a ČRo a jsou tak poměrně vlivným orgánem mající přímý vliv na charakter a každodenní fungování veřejnoprávních médií.

Podle současného legislativního nastavení rozhoduje o obsazení mediálních rad jen jediná instituce, a tou je Poslanecká sněmovna. Poslanci vybírají členy mediálních rad z kandidátů navržených nezávislými sdruženími, přičemž charakter těchto sdružení není nijak dále specifikován. V praxi se proto může stát, že členy mediálních rad navrhují oblastní tělovýchovné jednoty nebo účelově vytvořené spolky prakticky na politickou objednávku. Mnohdy tak místo kompetentnosti a odbornosti rozhodují stranické zájmy a politická loajalita.

Během prvního roku vládnutí současné koalice ODS, TOP09 a VV nebyl podán jediný legislativní návrh, který by stávající systém obsazování rad veřejnoprávních médií jakkoli měnil. Ze strany vládní koalice nevzešla také žádná iniciativa podněcující veřejnou diskuzi o této problematice, přestože se k tomu na začátku svého působení koalice zavázala ve svém programovém prohlášení, kde se píše: Vláda zahájí diskusi o transformaci mediálních rad veřejnoprávních médií a prosadí změny v systému voleb zástupců veřejnosti do mediálních rad s významným podílem nominací z odborné veřejnosti. Ze schůzek s politiky během uplynulého bohužel vyplynulo, že koaliční partneři spolu v této záležitosti vůbec nekomunikují a ačkoli vláda v Programovém prohlášení slíbila zahájení diskuse o mediálních radách na březen 2011, nic se zatím neděje a tento bod rozhodně není vládní prioritou.

V rozhovorech s Inventurou demokracie, které proběhly v červenci 2010 současně s přípravou hlavního programového dokumentu nastupující vlády, se koaliční partneři vyjadřovali k možnosti legislativní změny následovně: Radek John (VV) ji plně podpořil, Karel Schwarzenberg (TOP09) ji rovněž podpořil, ale vyjádřil obavu, zda tento krok nalezne podporu u partnerů, a Petr Nečas (ODS) tuto problematiku v podstatě označil za oblast mimo prioritní zájmy své strany.

Z následných schůzek se zástupci koaliční TOP09 a VV i opoziční ČSSD, které se uskutečnily v období prosinec 2010 – březen 2011, vyplynulo, že kolem tohoto tématu panuje poněkud chaos a žádná ze stran nemá přesné informace o tom, jak snaha o transformaci rad veřejnoprávních médií postupuje, kdo ji má na starosti a jak by výsledná podoba mediálních rad a způsob jejich obsazování konkrétně měl vypadat. ODS o schůzky k tématu nejevila zájem vůbec.

Na schůzce s Václavem Kubatou (TOP09) v březnu 2011 jsme se dozvěděli, že vypracování návrhu zákona o ČT a ČRo spadá pod gesci Ministerstva kultury (TOP09) a je zařazeno v legislativním plánu na 1. čtvrtletí roku 2013. Z iniciativy Ministerstva nyní probíhá zpracovávání studie k této problematice na FHS UK, která má za úkol nestranně posoudit aplikovatelnost některého ze zahraničních modelů (pravděpodobně právě německého) v českém prostředí.

Legislativní návrhy

Vládní koalice neslíbila během prvního roku svého vládnutí předložit legislativní návrh, takže v tomto kritériu strany zatím nehodnotíme. Věříme ale, že do konce volebního období této vlády bude systém volby členů mediálních rad legislativně upraven směrem k větší reprezentativnosti a transparentnosti těchto institucí.

Hlasování o předložených návrzích

Vzhledem k tomu, že nebyl předložen ani v jedné z parlamentních komor návrh zákona měnící systém obsazování mediálních rad, toto kritérium vynecháváme.

Závazky předsedů stran a program

ČSSD 4-

ČSSD se ve svém volebním programu pro parlamentní volby 2010 k problematice mediálních rad vůbec nevěnovala a ani jiným způsobem voličům aktivitu v tomto směru neslibovala. Pro ČSSD očividně nejsou transparentní mediální rady prioritou a žádnou aktivitu v tomto směru nevyvíjí. Na setkání ID s Bohuslavem Sobotkou a Lubomírem Zaorálkem v prosinci 2010, které proběhlo na jejich žádost bez kamery, vyjádřili zástupci ČSSD svůj zásadní nesouhlas se současným stavem a ochotu diskutovat o změně, nicméně žádnou konkrétní iniciativu jsme z jejich strany od té doby nezaznamenali. ČSSD tedy hodnotíme známkou 4-.

ODS 4

ODS neměla v předvolebním programu 2010 o mediálních radách ani zmínku. Petr Nečas se na červencovém setkání s ID stavěl k nutnosti změny způsobu obsazování mediálních rad rezervovaně a tuto problematiku de facto označil za oblast mimo prioritní zájem své strany, což později odrazil i fakt, že strana se s námi jako jediná oslovená ohledně problematiky veřejnoprávních médií nesešla. Strana se k ničemu nezavázala a žádnou aktivitu skutečně nevyvinula. Tento přístup hodnotíme známkou 4.

TOP09 2

trana ve svém předvolebním programu pro volby 2010 vyslovila pravděpodobně nejexplicitnější závazek změnit systém obsazování rad veřejnoprávních médií: „Vláda prosazuje zásadní změny v systému voleb zástupců veřejnosti do mediálních rad. Jejich členové by neměli být voleni jen politiky, ale významný podíl na jejich jmenování by měla mít i občanská společnost. Vláda se při zavádění tohoto systému bude inspirovat zkušenostmi ze zahraničí.“ Karel Schwarzenberg na červencové schůzce změnu podpořil, i když vyjádřil obavu z postoje koaličních partnerů. Strana TOP09 zatím žádný legislativní návrh nepodala, nicméně k tématu se ze všech oslovených stran staví nejaktivněji a nevstřícněji. Na jedné z pozdějších schůzek Schwarzenberg přišel s několika konkrétními návrhy, jak by jeho strana i celá vládní koalice mohla celý proces uspíšit, mimo jiné padl i slib navázání dialogu s opozicí. Konkrétní výsledky této snahy ale zatím chybí a rezort kultury, který je spravován právě TOP09, má oproti původním slibům předsedy Schwarzenberga (podle kterých měla být analýza s konkrétními návrhy předložena na konci ledna 2011) výrazné zpoždění a nezdá se, že by změna volby členů mediálních rad byla jeho prioritou. Vypracování novely zákona o ČT a ČRo je podle oficiálních informací zařazeno do legislativního plánu na 1. čtvrtletí roku 2013 a v současné době stále probíhá zpracovávání expertní studie k této problematice na FHS UK. Image strany v problematice mediálních rad výrazně zlepšuje aktivita poslance Václava Kubaty, který se tématu dlouhodobě věnuje, jeví zájem o diskusi s odbornou veřejností, jako jediný z pozvaných poslanců a senátorů se zúčastnil konference o veřejnoprávní televizi Veřejnost sobě, kterou v březnu 2011 pořádalo sdružení ARAS ve spolupráci s Inventurou demokracie, a sám na podzim tohoto roku připravuje expertní seminář o veřejnoprávních médiích. TOP09 celkově hodnotíme známkou 2.

VV 4-

Strana Věci veřejné neměla ve svém předvolebním programu o problematice veřejnoprávních médií a mediálních rad ani zmínku. Nicméně Radek John na červencové schůzce s ID vyjádřil svoji podporu změně systému obsazování mediálních rad podle německého modelu. Na dalších schůzkách se zástupci VV zaznívala slova o nutnosti přijetí komplexní novely zákona o ČT a ČRo, která by kromě změny systému obsazování mediálních rad obsahovala i další úpravy. Příprava takové novely je samozřejmě mnohem složitější proces než dílčí změna a má tak logicky menší šance na úspěch. Kateřina Klasnová na setkání o dva měsíce později vyjadřovala zděšení ze současné situace a přesvědčení o nutnosti její změny, za hlavní překážku ale označovala koaliční partnery. Ukázalo se, jak špatně mezi sebou koaliční partneři komunikují – Klasnová nevěděla, že projekt legislativní změny je v gesci Ministerstva kultury, které již začalo podnikat první, i když velmi nesmělé kroky. Strana VV sice explicitně projevila svůj nesouhlas se současným stavem a slíbila, že bude usilovat o změnu, nicméně za celý rok jsme nezaznamenali jediný pokus strany na stávajícím stavu cokoli změnit. Stranu proto hodnotíme známkou 4-.

Chování

Závěr

Obecný dojem z proběhnuvších schůzek je, že koaliční partneři spolu v této záležitosti vůbec nekomunikují a ačkoli vláda v Programovém prohlášení slíbila zahájení diskuse o mediálních radách na březen 2011, nic se zatím neděje a tento bod rozhodně není vládní prioritou.

Vzhledem k tomu, že se poslanci na změně mediální legislativy zatím nedohodli, probíhaly volby členů Rady ČT a ČRo v uplynulém roce podle starého způsobu, v médiích hojně zpochybňovaného a napadaného pro svou netransparentnost. Dosud proběhly celkem čtyři volby (dvě do Rady ČRo a dvě do Rady ČT) podle starého scénáře, a to v klíčovém období před volbami nového ředitele ČRo a ČT. Poměrně otevřeně se v souvislosti s těmito volbami v médiích i odborné veřejnosti hovoří o propojenosti jednotlivých kandidátů na politické strany, případně mocenské frakce uvnitř jednotlivých stran, což je právě hlavním bodem kritiky stávajícího způsobu obsazování mediálních rad. I přes rétorické závazky politiků tak vývoj za poslední rok nasvědčuje tomu, že v praxi zůstává vše při starém.

Celkové hodnocení

Zhodnocení prvního roku koalice

Služební zákon je důležitou normou, běžnou ve vyspělých demokraciích, která zajišťuje silné a nezávislé postavení nejvyšších státních úředníků. Služební zákon měl ukončit současnou praxi, kdy nový ministr vždy …

Pokračovat ve čtení »]]> Poslanci chystají další odklad účinnosti služebního zákona. Na probíhající schůzi má Poslanecká sněmovna projednat nenápadný vládní návrh, kterým se opět posune účinnost tzv. zákona o státní službě.

Služební zákon je důležitou normou, běžnou ve vyspělých demokraciích, která zajišťuje silné a nezávislé postavení nejvyšších státních úředníků. Služební zákon měl ukončit současnou praxi, kdy nový ministr vždy obsadí ministerstvo svými lidmi „od náměstků až po vrátné“. Nejvyšší úředníci měli mít pevné funkční období, měli být neodvolatelní, nejvyšší posty ve státní správě měly být obsazovány na základě přísných výběrových řízení. Takový úředník může být jakousi protiváhou politikům, zajišťuje kontinuitu fungování úřadů a nestrannost rozhodování. A především, může se bez obav postavit proti politikům, pokud odhalí jakékoliv nepravosti – beze strachu o kariéru, kterou politici nemohou ovlivnit.

Přesto – nebo možná právě proto – je účinnost služebního zákona stále odkládána. Přijat byl již v roce 2002, ale jeho uvedení do praxe je pod různými záminkami odkládáno již skoro 10 let. V nejbližších dnech má sněmovna projednat další odklad. Někteří opoziční poslanci již prohlásili, že budou hlasovat proti dalšímu posunu účinnosti, je však velmi pravděpodobné, že koalice jej prosadí. Důvod? Vláda chce zákon časem úplně zrušit a přijít s novým – prý kvalitnějším. Nicméně, nestihne to dříve než v roce 2013. Pro politiky to tak znamená další rok bez dozoru nezávislého úřednictva. A pro občany několik nových povinností – je třeba dohlédnout, aby nový zákon skutečně splnil svůj účel. Ale především, aby vznikl bez zbytečných průtahů a jeho účinnost nebyla odkládána o dalších 10 let jako u toho současného.

Začátkem srpna vydala Strana zelených tiskovou zprávu, v níž upozorňuje na to, …

Pokračovat ve čtení »]]> Na 20. schůzi Poslanecké sněmovny v úterý 12. července 2011 byl projednáván vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách (sněmovní tisk 408). Ten prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání Výboru pro zdravotnictví.

Začátkem srpna vydala Strana zelených tiskovou zprávu, v níž upozorňuje na to, že 24. část tohoto návrhu obsahuje změnu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jediná věta zprošťuje úřady povinnosti zveřejňovat výši platů a odměn poskytovaných z veřejných rozpočtů. V reakci na to se k přílepku vyjádřila přední česká média (MF DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Česká televize).

Taková praxe je v rozporu s nedávným rozsudkem Nejvyššího správního soudu (č.j. 5 As 57/2010 – 79), který judikoval povinnost informovat občany o platech a odměnách úředníků. Inventura demokracie nepřijímá argument, že utajení platů je nutné z důvodu ochrany soukromí. Zaměstnanci úřadů vykonávají veřejnou funkci a jsou placeni z veřejných peněz. Transparentnost přerozdělování veřejných prostředků spolu s respektováním zásad právního státu je právě tím, co občané od státu očekávají.

Výše uvedený návrh se stal předmětem kritiky ze strany Oldřicha Kužílka, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím, a také mnoha poslanců. Ministerstvo vnitra, z jehož iniciativy pravděpodobně přílepek vznikl, se dohodlo s poslancem Janem Vidímem (ODS) na zrušení přílepku.

Navzdory těmto slibům se členové Inventury demokracie rozhodli rozeslat otevřený dopis, v němž vyzývají poslance k věnování pozornosti návrhu, který se bude 23. srpna 2011 projednávat na Výboru pro zdravotnictví a následně bude postoupen do druhého čtení.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely už v říjnu 2010. Zpravodajem byl určen poslanec Pavel Svoboda. V únoru 2011 prošel zákon 1. čtením a následně byl projednán Rozpočtovým výborem. Během druhého čtení byly podány pozměňovací návrhy, zpracované jako sněmovní tisk …

Pokračovat ve čtení »]]> V průběhu června jsme zaznamenali v médiích kritiku pozměňovacího návrhu k novele zákona o loteriích.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely už v říjnu 2010. Zpravodajem byl určen poslanec Pavel Svoboda. V únoru 2011 prošel zákon 1. čtením a následně byl projednán Rozpočtovým výborem. Během druhého čtení byly podány pozměňovací návrhy, zpracované jako sněmovní tisk 138/3.

V části páté tohoto tisku se objevil návrh na změnu zákona o některých službách informační společnosti. Konkrétně se zamýšlí za § 2 vložit § 2a, který ukládá provozovatelům elektronických prostředků povinnost „zajišťovat nemožnost připojení uživatelů ke stránkám elektronických prostředků nabízejícím či umožňujícím účast na loteriích či jiných podobných hrách provozovatelů, kteří k tomu nemají povolení vydané podle zvláštního právního předpisu“. Tímto ustanovením jsou provozovatelé vyzýváni k cenzuře.

To bylo označeno za nepřípustné v pořadu Události, komentáře 17. června 2011. Vystoupil zde autor pozměňovacího návrhu, poslanec Jan Farský, který se nedokázal příliš bránit argumentům právního experta Vladimíra Smejkala.

Hlavním problémem výše zmíněného pozměňovacího návrhu je, že mění úplně jiný zákon, který s problematikou loterií přímo nesouvisí. Jedná se tedy o přílepek.

Inventura demokracie dlouhodobě kritizuje praxi legislativních přílepků a usiluje o zamezení jejich vzniku. Z toho důvodu členové Inventury demokracie rozeslali poslancům před třetím čtením otevřený dopis. V něm žádali zákonodárce o hlasování proti pozměňovacímu návrhu 138/3.

Novelu zákona o zdravotním pojištění předložila vláda v dubnu tohoto roku. Návrh …

Pokračovat ve čtení »]]> V průběhu června jsme zaznamenali v médiích kritiku novely zákona o zdravotním pojištění a především jejího komplexního pozměňovacího návrhu. Ten předložil ministr zdravotnictví Leoš Heger po skončení připomínkového řízení. Kvůli tomu se ke změnám obsaženým v poměrně obsáhlém pozměňovacím návrhu nemohli vyjádřit odborníci.

Novelu zákona o zdravotním pojištění předložila vláda v dubnu tohoto roku. Návrh prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně jako tisk 325. Zpravodajem tohoto návrhu byl poslanec Boris Šťastný.

Na základě usnesení byl návrh přikázan k projednání Výboru pro zdravotnictví. Právě tam se zrodil nápad přidat výše zmíněný pozměňovací návrh čítající několik desítek stran. Tento tzv. komplexní pozměňovací návrh zavádí tolik změn, že by snad měl projít samostatným legislativním procesem.

Samotná novela přináší i bez Hegerova „majstrštyku“ změn víc než dost. Nově se bude platit 30 Kč za celý recept místo poplatku za každou položku. Pojišťovny nebudou přispívat na léky pod 50 Kč. Pacienti ve věku 18-65 let si budou muset sami hradit plomby. Cena za denní pobyt v nemocnici se zvedne z 60 na 100 Kč.

Komplexní pozměňovací návrh k tomu všemu ještě chystá vakcíny pro dětské očkování ze zdrojů soukromých společností. Pojišťovny budou vlivem toho proplácet vakcíny se zpožděním, což donutí rodiče cenu očkování uhradit. To povede k ještě většímu poklesu zájmu o očkování dětí.

Celá záležitost byla předmětem vášnivé diskuse v Poslanecké sněmovně, kde proti Hegerovu návrhu ostře vystupoval především poslanec David Rath. K stížnosti se přidávají i odborníci. Na nezvyklý proces schvalování upozornil i bývalý poslanec Ludvík Hovorka, který v březnu tohoto roku publikoval článek o přílepcích poslanců Marka Šnajdra a Borise Štastného k novele zákona na ochranu veřejného zdraví.

Ani Inventuře demokracie není lhostejný tento nezodpovědný přístup k důležitým otázkám budoucnosti našeho zdravotnictví. Kdo z dvou set poslanců skutečně ví, co to znamená „soutěž o nejnižší úhradu léčivého přípravku“? A kdo by jednou převzal odpovědnost za to, že určité nástroje nefungují tak, jak by měly, protože byly schváleny v naprostém zmatku?

Z výše uvedených důvodů Inventura demokracie nepodporuje komplexní pozměňovací návrh ministra Hegera a hodlá vyzvat poslance, aby pro tento návrh ve třetím čtení nehlasovali.

Pokračovat ve čtení »]]> Inventura demokracie uspořádala dne 9. 6. 2011 ve studentském klubu K4 debatu s názvem Inventura koalice: rok poté, kam pozvala zástupce demokratických politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně s cílem zhodnotit výsledky dosavadního vládnutí koalice. Debata se primárně zaměřovala na témata, kterými se ID dlouhodobě zabývá – poslanecká a senátorská imunita, volby do mediálních rad veřejnoprávních médií, praxe přílepků k zákonům a problematika transparentnosti veřejných zakázek a regulace lobbingu. ID obdržela po parlamentních volbách 2010 od předsedů stran, které vyjednávaly o budoucí koaliční vládě, slib, že se budou zasazovat o změnu ve všech těchto oblastech, a rozhodla se proto po roce provést jakousi inventuru ročního vládnutí koalice a zhodnotit posun ve sledovaných tématech.

Jako hosté byli pozváni předsedové poslaneckých klubů koaličních stran Zbyněk Stanjura (ODS), Petr Gazdík (TOP09) a Karolína Peake (VV), která se na poslední chvíli omluvila a nahradila ji poslankyně Lenka Andrýsová. Po poměrně zdlouhavé komunikaci s poslaneckým klubem ČSSD se nakonec za stranu zúčastnil poslanec Stanislav Křeček. Ten na svém blogu na serveru Aktualne.cz zhodnotil debatu způsobem, se kterým nesouhlasíme, a proto cítíme potřebu na něj krátce reagovat:

V úvodu svého blogu pan poslanec Křeček kritizuje způsob, jakým ID komunikuje s politiky, a natáčení schůzek na video označuje za sotva přijatelnou praktiku, ačkoli podle svých slov nepatří „k těm, kterým takové praktiky vadí“. Naše setkání s politiky natáčíme na kameru pouze s předchozím souhlasem politika a nemáme problém se s ním sejít i bez kamery, pokud si to nepřeje. V minulosti tuto možnost zvolili např. Petr Gazdík či Bohuslav Sobotka s Lubomírem Zaorálkem v tématu mediálních rad. Nerozumíme proto reakci pana poslance Křečka, který vyjadřuje své rozhořčení nad touto skutečností dva měsíce poté, co se s námi sešel a s natáčením souhlasil. Setkání s politiky natáčíme proto, abychom tuto zkušenost mohli prostřednictvím našeho webu zprostředkovat širší veřejnosti, která se o danou problematiku či o práci politiků obecně zajímá. Snažíme se ukázat, že oslovit politika, sejít se s ním a diskutovat s ním o otázkách, které považujeme za důležité, je běžnou součástí vzájemného vztahu mezi politikou a občanskou společností. Naše videa ukazují, že ač je komunikace občas trochu náročná, vzájemný dialog má smysl a může přinést pozitivní výsledky. Jsme přesvědčeni, že poslanec (stejně jako jakýkoli jiný veřejný činitel) by měl být připraven na zájem o svou osobu, schopen odpovídat na kameru a později nést za své výroky odpovědnost.

Pan poslanec Křeček dále píše, že nechápe „proč organizátoři tolik stáli o přítomnost zástupce opozice“ a že opozice sotva může poznamenat něco věcného k tématu inventury koalice. Dokonce si stěžuje, že jediný důvod, proč byl pozván, je, „aby dosavadní nedostatky ve fungování politických institucí bylo na koho svést.“ Domníváme se, že ČSSD jako parlamentní strana nese spoluzodpovědnost za chod země, ačkoli na něj má pochopitelně menší vliv. Předpokládáme ale, že ČSSD by měla být zodpovědnou opoziční stranou, která sleduje, co se na politické scéně děje, na politiku současné vlády má jasný názor, dokáže se vůči němu konstruktivně vymezit, nabídnout voličům jasnou alternativu a je připravena okamžitě vládnout, pokud by se změnila konstelace sil např. v důsledku předčasných voleb. V neposlední řadě je třeba zmínit, že i ČSSD je zodpovědná za současný stav naší demokracie a za nedostatky, které tu po více než dvaceti letech stále máme. Co se týče neschopnosti zákonodárců omezit imunitu, za kterou byla podle pana poslance Křečka během debaty svalena vina na ČSSD, je nutné zdůraznit, že omezení imunity poslanců a senátorů v prosinci 2010 neprošlo (nejméně) po třinácté dílem kvůli naprosto neomluvitelné nepřítomnosti koaličních poslanců při hlasování a dílem kvůli neprojednanému pozměňovacímu návrhu podanému sociálnědemokratickým poslancem Tejcem. Za neschválení omezení imunity mohou tábory oba, jak koalice, tak opozice, jelikož spolu neumí efektivně komunikovat, nebo spolu ani komunikovat nechtějí… Zdá se, současný stav přebujelé poslanecké a senátorské imunity vyhovuje oběma stranám a rétorická cvičení na téma omezení imunity nejsou nic jiného než výsměchem voličům.

Ve svém blogovém příspěvku pan poslanec Křeček vyjadřuje překvapení nad výběrem témat, která ID dlouhodobě sleduje. Považujeme za nutné vysvětlit, proč jsou legislativní absurdity, o jejichž odstranění se snažíme, klíčové pro fungování naší demokracie.

1. Rozsah imunity, které se těší naši poslanci a senátoři (doživotní trestněprávní a přestupková imunita), nemá ve světě obdoby a je výmluvným symbolem vžitého přesvědčení, že okamžikem zvolení se obyčejný občan stává nedotknutelným.
2. Způsob zadávaní veřejných zakázek a současná praxe lobbingu jsou hlavní příčinou korupce a plýtvání s veřejnými prostředky.
3. Svobodná, nezávislá a transparentně fungující média reprezentující zájmy všech složek společnosti jsou jedním z hlavních pilířů kvalitní demokracie.
4. Praxe legislativních přílepků neboli pozměňovacích návrhů podaných mezi druhým a třetím čtením legislativního procesu, které věcně nesouvisí s obsahem zákona, jednoznačně znepřehledňuje český právní systém a otevírá prostor pro korupci a nekalý lobbing.

Pan poslanec Křeček zpochybnil především závažnost legislativních přílepků a tvrdil, že „nic takového se již neděje.“ Je pravda, že v poslední době se četnost pokusů o „přilepení“ věcně nesouvisejícího paragrafu k projednávanému návrhu zákona snížila (s výjimkou pokusů poslanců za ODS Šnajdra a Šťastného), ale právě proto nerozumíme důvodům, proč nelze tuto praxi legislativně omezit tak, aby byla vyloučena jednou provždy.
Následující příklady jsou podle našeho názoru pádným argumentem pro definitivní omezení praxe přílepků:

• Novela o zvýšení státního příspěvku stranám za jedno poslanecké křeslo z 500 na 900 tisíc v zákonu o státním dluhopisovém programu, jehož účelem je vyrovnání schodku státního rozpočtu,
• novela o odškodnění klientů zkrachovalých bank (1 mld Kč, více než čtvrtina z celkové částky, pro finanční skupinu PPF Petra Kellnera) v zákonu o státních symbolech,
• novela zákona o vinařství a vinohradnictví v zákonu o provozu na pozemních komunikacích („bodový systém“),
• novela o zoologických zahradách v živnostenském zákonu,
• novela o zadávání veřejných zakázek v zákonu o surových diamantech atd.

K poslednímu odstavci, ve kterém si pan poslanec Křeček stěžuje, že on na rozdíl od nás musí dennodenně hlasovat o věcech, o kterých nic neví, což je podle něj jeden „z problémů moderní demokracie, o který by stálo za to se zajímat“. Právě s tím se ale pan Křeček nechal zvolit do zákonodárného sboru – aby jako zástupce voličů zastával jejich zájmy a přijímal zákony, které jsou nutné, potřebné a přínosné pro všechny občany naší země.

Proto upřímně doufáme, že předtím, než bude pan poslanec Křeček hlasovat o kavernosometrii penisu (a o jakémkoli jiném tématu), zjistí si napřed, o co jde. Domníváme se totiž, že poslanec, kterého obtěžuje, že by si měl nastudovávat předkládané návrhy zákonů a shánět informace o projednávaných tématech, do Poslanecké sněmovny nepatří.

Videozáznam  z debaty Inventura koalice: rok poté naleznete zde (362 MB).

Pokračovat ve čtení »]]> Dne 9. června 2011 oslovila Inventura demokracie poslance a poslankyně všech politických stran zastoupených v parlamentu otevřeným dopisem, ve které je vyzývá, aby se při volbě členů Rad ČT a ČRo, která je na programu právě probíhající schůze Poslanecké sněmovny, řídili především odbornými a morálními kvalitami jednotlivých kandidátů a nenechali se ovlivnit politickými tlaky, které volby členů mediálních rad obvykle provázejí.

Vážený pane poslanče,

obracíme se na Vás v souvislosti s nadcházející volbou do Rad ČRo a ČT, která navíc bude po rezignaci generálního ředitele ČT Janečka vybírat jeho nástupce. Již od počátku fungování současné vládní koalice se setkáváme s poslanci i předsedy koaličních stran, kteří nás ubezpečují o tom, že způsob volby do mediálních rad vnímají jako kritický a že je třeba jej změnit.

Přestože ještě nedošlo ke změně legislativní, i za této konstelace zákonů lze volbu provádět tak, aby reprezentovala zájmy veřejnosti – nepodlehnout tlaku skupin, které do rady chtějí dosadit své kandidáty, kteří budou prosazovat jen jejich cíle na úkor odborné způsobilosti kandidátů ostatních. S odkazem na všeobecně deklarovanou potřebu řídit se při volbě kritérii odborné způsobilosti a mravního kreditu bychom na Vás chtěli tímto apelovat, abyste právě tak vybíral při volbě členů Rad i Vy.

První kolo volby přineslo z hlediska kritéria odbornosti několik překvapení (vyřazení Jiřího Voráče oproti postupu Daniela Nováka v předvolbě do Rady ČT či třetí nejvyšší počet hlasů pro Jana Beera do Rady ČRo).

Věříme ale, že z 12 kandidátů vyberete ty, kteří budou důstojnými zástupci celé veřejnosti.

Chtěli bychom Vás požádat, zda byste nám mohl v odpovědi na tento dopis sdělit, na základě čeho budete při hlasování Vašeho kandidáta vybírat a komu tento hlas dáte? Domníváme se totiž, že transparentnost je při této volbě aktuálně klíčovější než samotná legislativní změna.

Předem Vám děkujeme za Vaši vstřícnost a těšíme se na odpověď.

S pozdravy a přáním krásného dne,

Tomáš Kopečný a Iva Košatková, Inventura demokracie

Náplní debaty bude zhodnocení vývoje české politiky v posledním poměrně pestrém roce.

Hosty debaty budou Zbyněk Stanjura za ODS, Petr Gazdík za TOP09, Karolína Peake za VV a zástupce ČSSD.

Pokračovat ve čtení »]]> Již patnáctkrát se parlament snažil omezit nezvykle rozsáhlou imunitu českých poslanců a senátorů. Pokaždé neúspěšně. K čemu slouží imunita zákonodárců, kdy vznikla a proč ji zmírnit? To bude tématem rozhlasové debaty na Českém rozhlasu 6, která bude vysílána 21. května v 18:10. Debatu povedou Václav Žák, šéfredaktor časopisu Listy, politoložka Vladimíra Dvořáková a tři zástupci Inventury demokracie.

Schůzka k problematice omezení poslanecké a senátorské imunity – Petr Gazdík

Pokračovat ve čtení »]]> Inventura demokracie pořádá v pátek 18. března od 14 hodin v Divadle Archa konferenci Veřejnost sobě věnovanou současnému stavu veřejnoprávních médií, ve spolupráci s Asociací režisérů a scenáristů ARAS a Filmovým a televizním svazem FITES. Jedná o zatím největší a nejdůležitější diskuzi odborné veřejnosti v této oblasti. Její výstup by měl být relevantním vodítkem pro politické zastupitele v chystaných legislativních změnách týkajících se veřejnoprávních médií. Klíčovou roli zde hraje způsob obsazování mediálních rad, který je Inventurou demokracie dlouhodobě kritizován pro svou netransparentnost a zpolitizovanost. Účast předběžně přislíbili Karel Schwarzenberg, Jiří Oberfalzer, Petr Pithart, Milan Uhde, Václav Kubata, Kateřina Klasnová, Ondřej Liška, Karel Hvížďala, zástupci ČT a další.

Pro zájemce, kteří se nemůžou zúčastnit, je dostupný přímý přenos z akce.

Pokračovat ve čtení »]]> Zástupce Inventury demokracie Tomáš Drážný byl pozván do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce, vysílaném na programu ČT1 od 12 hodin 27. února. Dalšími hosty byli například ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, místopředseda Senátu Petr Pithart či podnikatel Karel Janeček. Hlavním tématem byl komentář k boji současné vlády proti korupci. Na záznam diskuze se můžete podívat v archivu České televize: první část, druhá část.

Nejprve zazní citace ze slavné řeči Edmunda Burka k voličům v Bristolu, od …

Pokračovat ve čtení »]]> V neděli 13. února od 18:10 si na Českém rozhlasu 6 nenechte ujít už druhou debatu z unikátního rozhlasového cyklu, který připravují studenti z Inventury demokracie společně s politoložkou Vladimírou Dvořákovou a publicistou Václavem Žákem. Debata se zaměří na problematiku poslaneckého mandátu.

Nejprve zazní citace ze slavné řeči Edmunda Burka k voličům v Bristolu, od které se odvine debata o tom, čí zájmy by měl poslanec zastupovat. Není to totiž tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Má poslanec hájit zájmy svých voličů, svého obvodu, nebo zájmy všeho lidu, jak je psáno v Ústavě? A existuje vůbec něco jako zájem všech občanů? Pokusíme se odpovědět na otázku, jak se liší princip zastupování u poslaneckého mandátu a mandátu, který vykonává např. Váš advokát. Kam do tohoto rámce zapadá kauza Melčákova přeběhlictví?

V diskusi budeme dále řešit rozdíl mezi ústavní rovinou politiky a „běžnou“ politikou. Dostaneme se i ke kauze Kořistka a k otázce, kde je hranice mezi tím, co označujeme jako politické vyjednávání a kde již začíná korupce.

Jestli Vás zajímají odpovědi na tyto otázky a problémy, rozhodně si v neděli zapněte Český rozhlas 6, a to buď na středních vlnách, digitálně, či přes Internet.

Událost naleznete také na Facebooku.

Tou první je skutečnost, že z logiky věci není možné, aby všichni aktéři této kauzy mluvili pravdu. Buď …

Pokračovat ve čtení »]]> Jsme velmi znepokojeni tím, co se v posledních týdnech odehrává na Ministerstvu životního prostředí i na úrovni vlády České republiky. Informace, které vycházejí najevo, jsou závažné a svědčí přinejmenším o dvou věcech, na které chceme upozornit.

Tou první je skutečnost, že z logiky věci není možné, aby všichni aktéři této kauzy mluvili pravdu. Buď lže bývalý ředitel státního fondu životního prostředí Libor Michálek, který dezinterpretoval (ať už záměrně nebo ne) výroky svých kolegů, které si nahrál. Poté podal falešné trestní oznámení a dobrovolně spáchal politickou sebevraždu. Nebo lže poradce ministra životního prostředí Martin Knetig, který si schválně vymýšlel nesmysly ohledně sebe, ministra Drobila i Ivana Langera a financování ODS. Nebo nakonec lže Pavel Drobil, který tvrdí, že veškeré to temno se dělo za jeho zády, bez jeho vědomí a on sám coby ministr žil v naprosté informační izolaci.

Rozhodně se nechceme pouštět do spekulací, kde je v tomto případě pravda, ani kdo je čím vinen nebo kdo je za co zodpovědný. To, jak doufáme, pečlivě vyšetří a zhodnotí Policie ČR.

Na celé věci nás zaráží zcela jiný fakt, který je ovšem jasný bez jakýchkoliv pochyb. Vláda Petra Nečase si dala za cíl odstranit korupci a klientelismus ve státní správě a zprůhlednit systém veřejných zakázek. Vůbec však nezvládá přístup k situaci, kdy musí čelit konkrétnímu případu klientelismu a korupčnímu skandálu ve vlastních řadách. Ilustrujme to na několika příkladech.

Ředitel Státního fondu životního prostředí Libor Michálek již koncem léta kontaktoval ministra vnitra Radka Johna s informacemi o možné korupci na Ministerstvu životního prostředí a žádal ho o radu, jak postupovat dále. V tu chvíli se ale Radek John nezachoval jako ministr vnitra, který má pod sebou celou Policii ČR a Bezpečnostní informační službu (jako člen vlády) a tyto orgány nijak nevyužil. Dokonce zjištěné podezření z korupce vůbec policii neoznámil, což podle zákona učinit měl. Místo toho Michálka odkázal na novináře Janka Kroupu z MF DNES, který údajně disponoval vhodnou techniku na odposlechy. Že by takovou techniku měla mít především policie nebo BIS, a především, že by takové věci jako tajné nahrávky měla zajišťovat právě policie, ministra Johna nenapadlo.

Když Libor Michálek příliš neuspěl u ministra vnitra, snažil se během podzimu dvakrát urgovat premiéra Nečase s žádostí, aby pro něj vyjednal součinnost s agenty BIS. Premiér Nečas ho (přes ministra Drobila) odbyl s tím, aby šel s celou záležitostí na policii (což ale Michálek popírá). Přitom premiéra vůbec nezajímalo, co je obsahem Michálkova podezření, ani to, že žádal o spolupráci s BIS, což je podivné, protože žádosti o spolupráci s agenty BIS nepřichází na premiérův stůl každý den. Premiérovi mělo být tudíž zřejmé, že jde o něco mimořádného a minimálně měl Michálka vyslechnout, což neučinil.

Transparency International konstatovala, že Michálkovo počínání ohledně pořízení nahrávek a následných snah o řešení situace bylo prakticky to nejlepší a jediné správné řešení, které v dané situaci mohl učinit. Přesto se setkal pouze s kritikou, odmítnutím a až hystericky negativní reakcí, a to jak na úrovni ministerstva, tak na úrovni vlády České republiky.

V západních demokraciích (např. v USA, Velké Británii, Německu a dalších zemích) je běžná ochrana tzv. whistleblowers, neboli úředníků, kteří na svém úřadě odhalí a oznámí korupční jednání. Tito lidé mají ze zákona právní ochranu. Je tomu tak mimo jiné proto, aby se úředníci nebáli odhalovat korupci a aby měli jistotu, že pokud korupci odhalí a oznámí, budou z toho mít prospěch, nebo v horším případě alespoň nebudou mít újmu. V normální demokracii by také premiér i ministr velmi chválili úředníka za to, že zůstal morálně silný a odhodlal se odhalit korupci, na kterou narazil.

Jak se však zachovala vláda ČR? Premiér i ministr životního prostředí svorně kritizovali Libora Michálka za to, jak si vůbec mohl dovolit nahrávat své kolegy na jednáních. Drobil to komentoval slovy, že je to „za hranicí jakékoli lidské hygieny“. Přitom se Michálek zachoval přesně podle protikorupčního manuálu pro občany, vydaného Ministerstvem vnitra, který radí pořizovat ze schůzek nahrávky jako důkaz. Navíc z úst vládních představitelů dosud nepadlo jediné kritické slovo na hlavy obou aktérů údajné korupce, tedy Martina Knetiga a Dušana Fibingra. Namísto toho ministr Drobil okamžitě Libora Michálka vyhodil z ministerstva a premiér Nečas ho v tom podpořil. Drobil to zdůvodnil tím, že „nechtěl připustit, aby lidé, kteří nahrávají své spolupracovníky, mohli dále v tomto rezortu pracovat.“ Jinými slovy tím dal jasný signál všem ostatním úředníkům státní správy: „Pokud se pokusíte odhalit korupci, budete za to na hodinu vyhozeni.“

Celý přístup „protikorupční“ vlády Petra Nečase je tedy v případě kauzy okolo Pavla Drobila a úředníků Ministerstva životního prostředí přinejlepším velmi amatérský. Výsledkem je mimo jiné trestní oznámení podané na Petra Nečase i Pavla Drobila za to, že neoznámili na policii podezření z korupce, když se o něm dozvěděli. Berme to jako varování a výzvu, abychom o to více pohlídali legislativní závazky ohledně odstranění korupce a zprůhlednění veřejných zakázek, které si tato vláda stanovila ve svém programovém prohlášení. Pokud vláda stále ještě myslí boj s korupcí vážně, apelujeme na ni, aby se podle toho také začala chovat.

Do současné vládní koalice byly v tomto směru vkládány velké naděje: Omezení imunity se dostalo mezi hlavní body koaliční smlouvy. Pod návrhem jsou podepsány hlavní osobnosti …

Pokračovat ve čtení »]]> Omezení parlamentní imunity je tématem české politiky už 15 let. Po dobu existence naší Ústavy se parlament pokusil své (v demokratickém světě nevídané) výsady omezit již třináctkrát. Neúspěšně.

Do současné vládní koalice byly v tomto směru vkládány velké naděje: Omezení imunity se dostalo mezi hlavní body koaliční smlouvy. Pod návrhem jsou podepsány hlavní osobnosti vlády. A především, poprvé v historii má předkládající koalice významnou většinu v Poslanecké sněmovně. Ke změně Ústavy jí stačí získat pouhé 2 hlasy z řad opozice (která navíc slíbila, že omezení imunity podpoří). V pátek 17. 12. 2010 se však naděje na dlouhou dobu rozplynuly.

Berou poslanci omezení imunity vůbec vážně? Posuďte sami: K přijetí změny ústavy je třeba 120 hlasů. Tedy všechny hlasy vládních stran a nejméně 2 hlasy opozice. Pátečního jednání Sněmovny se zúčastnilo pouze 124 poslanců. Jednání se nezúčastnil ani premiér Nečas, toho času na jednání v Bruselu. Pokud vláda bere omezení imunity vážně, měla zajistit účast většího počtu poslanců – prostředky k tomu má. Jak řekl poslanec Sobotka: „Jak je tento návrh zákona míněn? Je to míněno jenom jako politické gesto, které nemá projít, a proto bylo zařazeno na dnešek, kdy vládní koalice prokazatelně věděla, že tady nemá k dispozici 118 hlasů?“

Nicméně, vina není pouze na straně vládní koalice. Přestože účast nebyla příliš vysoká, ve Sněmovně se nacházelo 124 poslanců. Kdyby všichni hlasovali pro návrh, jeho schválení bylo možné. „Myslím si, že to je vizitka všech poslanců bez ohledu na to, jestli jsme koaliční poslanci anebo opoziční. Je to vizitka nějaké politické kultury,“ řekla místopředsedkyně Sněmovny Klasnová. Nebyla však vyslyšena.

Pro návrh hlasovali všichni přítomní poslanci stran ODS a TOP09. Zdržel se jeden poslanec strany VV. ČSSD byla názorově roztříštěna (3 pro, 3 proti, 9 se zdrželo). Největší překážkou se staly hlasy KSČM, jejíž poslanci se všichni zdrželi hlasování s jedinou výjimkou poslankyně Rusové hlasující pro návrh.

Proč opoziční strany návrh nepodpořily? Postoj ČSSD vyjádřil David Rath, podle jehož názoru je imunita nezbytná pro ochranu „poslanců, kteří říkají nepříjemné věci“ (jako příklad uvedl sebe samotného). Má je chránit před šikanou a zastrašováním. Omezení imunity pak označil za „cestu k totalitě“. ČSSD předložila pozměňovací návrh, který by zachoval imunitu v situacích, které se týkají svobody projevu. Ten však nebyl přijat a ČSSD proto celý zákon zablokovala. Podobný názor zastávali i poslanci KSČM. Imunita má podle nich chránit hlavně opozici. „Musím mít jistotu, že nebudu vláčen po soudech za neškodný výrok typu ‚vládne nám vláda lumpů‘,“ řekl poslanec Kováčik.

Což je samozřejmě pravda, ale chránit svobodu projevu poslance doživotní trestní imunitou je přece jen poněkud přehnané. V zahraničí stačí k ochraně poslanců mnohem měkčí prostředky.

Hlasování ve Sněmovně předcházela bouřlivá diskuze, týkající se především svobody slova a postihů za vzájemné urážky mezi poslanci. Padla otázka, proč poslancům dovolit na veřejnosti takové chování, za které by ostatním hrozila pokuta. Neměli by mít stejnou svobodu slova, jako ostatní? Copak „normální“ svoboda slova není dostatečná? Od teorie přešli poslanci k praxi, když se diskuze místy zvrhla k osobním útokům. Ani jedné ze stran to však nebylo příliš platné, výsledek hlasování neovlivnily.

Ironií je, že pro návrh hlasovali i 4 opoziční poslanci. Pokud budeme předpokládat, že by za jiných okolností hlasovali stejně, mohla vládní koalice – pokud by svolala na schůzi dostatek poslanců – návrh prosadit.

Ihned po hlasování se strany VV, TOP09 i ČSSD domluvily, že návrh na omezení imunity předloží znovu. Koalice však zatím neslíbila, že tentokrát na hlasování přijde, opozice neřekla, zda bude tentokrát hlasovat pro a koneckonců nikdo neřekl, proč by to příště mělo dopadnout jinak. Přesto ale budeme poslancům držet palce podle známého hesla: „Napočtrnácté všeho dobrého!“

Pokračovat ve čtení »]]> Ve čtvrtek 2. 12. 2010 se otevřeným dopisem k situaci v České televizi obrátili na představitele nejvýznamnějších politických stran České republiky reprezentanti profesních filmařských organizací, Českého filmového a televizního svazu (FITES), Asociace režisérů a scénáristů (ARAS), Českého centra Mezinárodního Pen klubu a studentského hnutí Inventura demokracie, spolu se 150 osobnostmi českého kulturního a veřejného života.

Plné znění dopisu (PDF)

Mezi signatáři výzvy nechybí spisovatelé Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík, Jiří Dědeček, Antonín Bajaja, Jan Vodňanský, Jiří Stránský, filmaři Helena Třeštíková, Jiří Krejčík, Juraj Herz, Olga Sommerová, Fero Fenič, Filip Remunda, Stanislav Milota, Kristina Vlachová, divadelníci Vladimír Morávek, Petr Oslzlý, Boris Hybner, Vlasta Chramostová, Zdeněk Svěrák, novináři Petruška Šustrová, Josef Klíma, Jiří Peňás, Jan Rejžek, fotograf Jindřich Štreit, historik Vilém Prečan, výtvarník Jiří David, předseda Spolku Šalamoun John Bok, hudebník Vladimír Merta nebo předsta­vitelé Rady uměleckých obcí, Obce spisovatelů, signatářů Charty 77 a další.

Výzvu můžete podpořit na stránkách inventuracesketelevize.cz, kde naleznete rovněž celý text dopisu a seznam podporujících osob. Stránku iniciativy naleznete také na Facebooku.

Mezi signatáři výzvy nechybí …

Pokračovat ve čtení »]]> Ve čtvrtek 2. 12. 2010 se otevřeným dopisem k situaci v České televizi obrátili na představitele nejvýznamnějších politických stran České republiky reprezentanti profesních filmařských organizací, Českého filmového a televizního svazu (FITES), Asociace režisérů a scénáristů (ARAS), Českého centra Mezinárodního Pen klubu a studentského hnutí Inventura demokracie, spolu se 150 osobnostmi českého kulturního a veřejného života.

Mezi signatáři výzvy nechybí spisovatelé Josef Škvorecký, Ludvík Vaculík, Jiří Dědeček, Antonín Bajaja, Jan Vodňanský, Jiří Stránský, filmaři Helena Třeštíková, Jiří Krejčík, Juraj Herz, Olga Sommerová, Fero Fenič, Filip Remunda, Stanislav Milota, Kristina Vlachová, divadelníci Vladimír Morávek, Petr Oslzlý, Boris Hybner, Vlasta Chramostová, Zdeněk Svěrák, novináři Petruška Šustrová, Josef Klíma, Jiří Peňás, Jan Rejžek, fotograf Jindřich Štreit, historik Vilém Prečan, výtvarník Jiří David, předseda Spolku Šalamoun John Bok, hudebník Vladimír Merta nebo předsta­vitelé Rady uměleckých obcí, Obce spisovatelů, signatářů Charty 77 a další.

Signatáři vyzývají politickou reprezentaci země k zastavení rozvratu České televize a změně systémově vadných mediálních zákonů. Připomínají legislativní absurditu, která umožňuje volbu do mediálních rad podle stranického klíče. Stávající způsob těchto kontrolních orgánů, které mají zastupovat veřejnost, považují autoři za průhlednou formu korupce. Vzhledem k tomu, že všechny politické strany vyhlašují boj proti korupci, by signatáři uvítali urychlené zahájení prací na vzniku návrhu nového zákona o České televizi a Českém rozhlase, což je ostatně součástí vládního prohlášení.

Filmaři a spisovatelé upozorňují na to, že vadně volená Rada ČT neplní kontrolní funkci. Instituce se sedmimiliardovým rozpočtem se zcela vymkla veřejné kontrole. Nedávné pokusy vyvést výběr televizních poplatků podnikatelské skupině ohrožují nezávislost a poslání České televize, což je přímo v rozporu se zákonem o České televizi.

Osobnosti veřejného života považují za nemorální, když občané všech sociálních kategorií přispívají na to, aby člověk odpovědný za tento stav, ředitel ČT, měl vyšší plat než prezident republiky a byl pravidelně odměňován zvláštními, až tři čtvrtě milionovými odměnami jen za to, že dodržuje triviální podmínku své funkce – roční rozpočet instituce.

Touto aktivitou apelují signatáři na předsedy politických stran, aby se svým vlivem a odpovědností, vyplývající z důvěry, kterou jim vyjádřili občané ve volbách, zasadili o řešení velmi vážné situace v České televizi a v Českém rozhlase, a dali tím najevo, že mají zájem na tom, aby tyto instituce veřejné služby v demokratickém státě plnily svou funkci. Současně žádají politiky o informativní schůzku se zástupci profesních organizací.

Dopis byl ve čtvrtek 2. 12. 2010 odeslán do sekretariátů nejvýznamnějších demokratických politických stran a dán na vědomí vedením obou komor parlamentu a ministru kultury.

Další zájemci se s ním mohou seznámit a přihlásit k němu na stránkách www.inventuracesketelevize.cz a podpořit ho na stránkách Facebooku, kde je uveden pod stejným názvem: INVENTURA ČESKÉ TELEVIZE.

Český filmový a televizní svaz FITES

Asociace režisérů a scénáristů ARAS

Pokračovat ve čtení »]]> Cítíme povinnost vyjádřit se k situaci na politické scéně pražského magistrátu, protože jedním z hlavních a dlouhodobých cílů Inventury demokracie je zlepšování politické kultury v naší zemi. Jako politicky neutrální iniciativa se nevymezujeme vůči žádnému konkrétnímu složení koalic, které bylo na základě povolebního rozložení sil na pražském magistrátu možné uzavřít. Vyjadřujeme svůj nesouhlas s jednáním zástupců politických stran a se způsobem, jakým zacházejí s důvěrou voličů.

Ke zlepšení stavu politické kultury v České republice je klíčové právě posílení důvěry voličů v jejich politické zástupce. Aby tato důvěra stále více neklesala, jako se to bohužel děje v současnosti, je potřeba zkvalitnění komunikace politické reprezentace s běžnými občany, zprůhlednění jejího jednání a jasné a systematické objasňování jednotlivých politických rozhodnutí a zejména respektování vůle voliče a občana jako takového.

Důvěra občanů se nezískává manipulací s mediálně přitažlivými tvářemi a sliby, které jsou po uzavření volebních místností ignorovány, překrucovány, či dokonce diametrálně převraceny a jejich hlasatelé v lepším případě odsunuti do ústraní, v horším odstraněni z předních pozic, ve kterých podporu voličů získali. Není pro nás podstatné konkrétní složení koalice v čele kteréhokoliv z měst, které si před několika týdny volily své politické zástupce na následující čtyři roky. Pokud se k této koalici dospěje čistě, transparentně a bez podezřelých kroků, které vyvolávají v občanech nevoli a pocit zrady, je proces hledání politického konsensu přirozený.

Otázkou je především pochybnost nad motivy volebního inženýrství, které vedly ke změně volebních obvodů. Tento krok, pokud měl čestné a objektivní úmysly, nebyl správně komunikován a vzbuzuje velice vážná podezření o cílené manipulaci a účelovosti.

Apelujeme na politické zástupce, aby zodpovědně dbali jak litery, tak především mravního ducha zákonů, aby nezneužívali technické nastavení nástrojů voleb a soustředili se na získání pravé důvěry voličů nejen v momentě voleb, ale po celou dobu svého setrvávání ve funkci. Morální hodnoty naší společnosti, pokud chce sama sebe nazývat vyspělou a demokratickou, musí stát nad individuálními cíli jednotlivých politiků této země.

Pokračovat ve čtení »]]> Inventura demokracie Vás zve na debatu o budoucnosti českého školství pořádanou společně s právnickou akademickou organizací Juristi. Pozvání přijali Miroslav Jašurek (předseda Studentské komory RVŠ), Ondřej Liška (exministr školství), Lukáš Sedláček (prezident Oxford & Cambridge Alumni Society) a Ondřej Šteffl (ředitel společnosti Scio). Debata se koná v pondělí 22.11. na Právnické fakultě UK (nám. Curieových 7) v místnosti 300 – Amfiteátr.

Pokračovat ve čtení »]]> Pokud jste až doposud neměli ponětí, že existuje nějaký Český rozhlas 6 a už vůbec Vás nikdy nenapadlo ho poslouchat, je na čase to změnit. V neděli 21. listopadu od 18:10 totiž právě na Českém rozhlasu 6 na středních vlnách, digitálně či přes internet můžete poslouchat první debatu z unikátního rozhlasového cyklu, který připravují studenti z Inventury demokracie společně s politoložkou Vladimírou Dvořákovou a publicistou Václavem Žákem. Úvodní debata se vrací k anketě, kterou Inventura demokracie pořádala ke 20. výročí 17. listopadu a ve které se významných osobností českého veřejného a společenského života ptala, co podle nich nejvíce schází české demokracie 20 let po revoluci. Od shrnutí toho, co v rámci anketních odpovědí zaznělo, se následně odvinula diskuse, vracející se k nedávným komunálním volbám, zmiňující některé ústavní instituce a jejich pravomoci a snažící se pojmenovat, v čem konkrétně je hlavní problém české demokracie, řeč přišla i na aktuální téma 17. listopadu.