V každém demokratickém zřízení musí existovat takzvané kontrolní instituce, které mají dohlížet na hospodaření se státním majetkem, plnění státního rozpočtu a fungování trhu podle předem daných pravidel hospodářské soutěže. V České republice jsou takovými institucemi Nejvyšší kontrolní úřad a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Co se ale stane ve chvíli, kdy se samotné kontrolní instituce ocitnou pod politickým tlakem natolik, že to ohrožuje vykonávání jejich kontrolní funkce? Přesně to se u nás totiž děje.
Kauza Nejvyššího kontrolního úřadu plnila v poslední době první stránky novin palcovými titulky. Přesto je důležité se ptát, zda podrobné rozebírání detailů kauzy nezastínilo mnohem vážnější, hlubší a systémovější problém, jímž je čím dál tím větší provázanost politiky (zejména Poslanecké sněmovny) a Nejvyššího kontrolního úřadu.
Snad nevýrazněji lze tento proces vidět na procesu doplňující volby takzvaného kolegia, nejvyššího kolektivního orgánu úřadu. Kolegium se skládá z prezidenta úřadu, viceprezidenta úřadu a 15 členů, jež jmenuje na návrh prezidenta úřadu Poslanecká sněmovna. Na první pohled se toto ustanovení zdá rozumné. V čem je tedy problém? V posledních letech tímto způsobem sněmovna „nanominovala“ do kolegia NKÚ celkem 7 poslanců především ze dvou nejsilnějších stran, ODS a ČSSD. Na tomto místě je dobré připomenout, že členové kolegia jsou takřka neodvolatelní a ve svých funkcích zůstávají až do svých 65 let, proto jmenování do kolegia v sobě skýtá ideální “trafiku” na politický důchod. Navíc Poslanecká sněmovna opakovaně odmítá zvolit kandidáty, kteří mají odborné kompetence, ale chybí jim politické konexe. Prezident NKÚ František Dohnal přiznává, že právě kvůli složení kolegia již nebyla realizována jedna kontrolní akce, protože “se v kolegiu nenašel nikdo, kdo by ji chtěl dělat” (Respekt, 25. 1. 2010)
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže není v tuto chvíli na výsluní mediálního a veřejného zájmu, ale i tam dochází k událostem, kterým by měla být věnována pozornost. V červenci 2009 byl předsedou úřadu jmenován Petr Rafaj, bývalý poslanec za ČSSD. V listopadu 2009 bylo vytvořeno nové místopředsednické místo “na míru” pro Hynka Broma, bývalého starostu plzeňské městské části Doubravka, zvoleného za ODS.
Přitom by ke zprůhlednění zejména systému jmenování členů kontrolních úřadů mohlo posloužit několik menších kroků, jako například přizvat další instituce do nominačního procesu (profesní komory, akademickou sféru) nebo alespoň Senát jako je tomu v Irsku, Kanadě nebo ve Spojených státech. V Kanadě jmenování předchází diskuse všech parlamentních politických stran. Ve Spojených státech zase Kongres navrhuje celou listinu kandidátů, z níž vybírá prezident, a celý proces ještě musí schválit Senát. Dalším řešením by mohlo být zavedení omezení pro (bývalé) aktivní politiky, kteří aspirují na tyto posty.